Někdy má člověk pocit, že se z her nějak vyrostl. Ne že by je neměl rád, ale spíš se vytratí chuť si sednout, pustit něco a neřešit čas. Přesně tak jsem to měl poslední roky. Měl jsem první verzi Nintenda Switch, pak dokonce krásnou OLED edici Scarlet & Violet. Hrál jsem občas, spíš z nostalgie než ze skutečné radosti. Konzole zůstávala vypnutá, hry se kupily, ale já je neotevíral.
Když ale přišlo oznámení Nintendo Switch 2, něco se ve mně pohnulo. Možná zvědavost, možná naděje, že by to mohlo znovu probudit tu herní jiskru. A tak jsem si při launchi pořídil bundle s Mario Kart World. Přiznávám, trochu jsem to bral jako experiment. Chtěl jsem zjistit, jestli mě to zase chytne. Chytilo. A pořádně.
Hra se okamžitě rozjela bez prodlev a během několika vteřin jsem byl na trati. Nečekal jsem, že mě to tak strhne. Barevné prostředí, dynamické tratě, plynulý pohyb a hlavně ta známá hratelnost, kterou má Nintendo tak perfektně vyladěnou. Během pár minut jsem měl pocit, že se vracím do něčeho důvěrně známého, ale v úplně nové podobě.
Nejvíc mě ale nadchnul režim Knockout Tour. Dvaadvacet soupeřů, jedno kolo za druhým a napětí, kdo vypadne. V jedné z jízd jsem zůstal mezi posledními čtyřmi a každá chyba mohla znamenat konec. Ten adrenalin mě vrátil zpět k tomu, proč jsem kdysi hry miloval. Ne pro odměny, ale pro pocit, že na tom, co dělám, záleží.
Ve hře fungují i nové mechaniky jako wall-riding nebo nabitý skok. Nejsou tam jen pro efekt. Dávají smysl a často vás mohou zachránit v krizové situaci. Díky nim máte větší kontrolu a možnost rozhodnout závod vlastním stylem.
Houpání, skákání, jízda v důlních vozících a kombinace pohybu s hudbou dělají z Bananzy zážitek, který se těžko popisuje. V některých chvílích jsem měl pocit, že hraju taneční hru s přesností na milisekundy. Každý pohyb má rytmus a vše se krásně slévá dohromady.
Donkey Kong Bananza mi připomněla, jak moc záleží na pocitu z ovládání. Odezva je přesná, Donkey reaguje okamžitě a hráč má vždy pocit, že má věci pod kontrolou. I to přispívá k tomu, že se člověk do hry doslova ponoří.
Zvukový výstup je překvapivě kvalitní. Hrál jsem se sluchátky a detaily v hudbě i efektech byly příjemně výrazné. Ať už v závodech nebo v plošinovce, audio vás ještě víc vtáhne do děje.
Je krásné, když technologie neotravuje, ale slouží. Když konzole dělá to, co má, a nechá vás soustředit se na zážitek. Nintendo Switch 2 mi přesně tohle dává. Spolehlivost, jednoduchost, radost. A s hrami jako Mario Kart World nebo Donkey Kong Bananza ten zážitek skutečně ožívá.
Jestli zvažujete, zda do Switch 2 jít, podle mě stojí za to. Ať už jste pravidelný hráč, nebo někdo, kdo si jen občas něco zapne, tohle zařízení vám může připomenout, proč nás hry kdysi tak bavily. A proč nás ještě bavit můžou.
Když ale přišlo oznámení Nintendo Switch 2, něco se ve mně pohnulo. Možná zvědavost, možná naděje, že by to mohlo znovu probudit tu herní jiskru. A tak jsem si při launchi pořídil bundle s Mario Kart World. Přiznávám, trochu jsem to bral jako experiment. Chtěl jsem zjistit, jestli mě to zase chytne. Chytilo. A pořádně.
První dojem a pocit návratu
Rozbalování konzole byl zážitek sám o sobě. Všechno krásně sedělo, působilo kvalitně a moderně. První spuštění bylo rychlé, systém běžel svižně, bez zbytečností a zahlcení. Konzole je tichá, drží si stabilní výkon a i v handheld režimu se hraje pohodlně. Pak přišel ten moment, kdy jsem spustil Mario Kart World.Hra se okamžitě rozjela bez prodlev a během několika vteřin jsem byl na trati. Nečekal jsem, že mě to tak strhne. Barevné prostředí, dynamické tratě, plynulý pohyb a hlavně ta známá hratelnost, kterou má Nintendo tak perfektně vyladěnou. Během pár minut jsem měl pocit, že se vracím do něčeho důvěrně známého, ale v úplně nové podobě.
Mario Kart World jako příjemné překvapení
Čekal jsem klasickou jízdu v okruzích, ale dostal jsem víc. Grand Prix Tour působí plynule, mezi tratěmi nejsou tvrdé přechody, svět je propojený a živý. Všechno na sebe navazuje a hra se posouvá přirozeně dopředu. Baví mě ten pocit, že trať není jen kulisa, ale součást světa, který dýchá.Nejvíc mě ale nadchnul režim Knockout Tour. Dvaadvacet soupeřů, jedno kolo za druhým a napětí, kdo vypadne. V jedné z jízd jsem zůstal mezi posledními čtyřmi a každá chyba mohla znamenat konec. Ten adrenalin mě vrátil zpět k tomu, proč jsem kdysi hry miloval. Ne pro odměny, ale pro pocit, že na tom, co dělám, záleží.
Ve hře fungují i nové mechaniky jako wall-riding nebo nabitý skok. Nejsou tam jen pro efekt. Dávají smysl a často vás mohou zachránit v krizové situaci. Díky nim máte větší kontrolu a možnost rozhodnout závod vlastním stylem.
Donkey Kong Bananza a návrat energie
Po několika dnech jsem zkusil i jinou hru, Donkey Kong Bananza. Čekal jsem klasickou plošinovku s trochou nostalgie, ale dostal jsem dynamickou, rytmickou a vizuálně silnou hru, která mě pohltila mnohem víc, než jsem čekal.Houpání, skákání, jízda v důlních vozících a kombinace pohybu s hudbou dělají z Bananzy zážitek, který se těžko popisuje. V některých chvílích jsem měl pocit, že hraju taneční hru s přesností na milisekundy. Každý pohyb má rytmus a vše se krásně slévá dohromady.
Donkey Kong Bananza mi připomněla, jak moc záleží na pocitu z ovládání. Odezva je přesná, Donkey reaguje okamžitě a hráč má vždy pocit, že má věci pod kontrolou. I to přispívá k tomu, že se člověk do hry doslova ponoří.
Co konzole Nintendo Switch 2 dělá dobře
Nintendo Switch 2 odvádí výbornou práci. Konzole je stabilní, rychlá, tichá a výdrž baterie je znatelně lepší než u starších verzí. I když hraju delší dobu, konzole se nepřehřívá a nepůsobí unaveně. Obraz je jasný, barevný a radost na něj koukat jak v handheldu, tak na televizi.Zvukový výstup je překvapivě kvalitní. Hrál jsem se sluchátky a detaily v hudbě i efektech byly příjemně výrazné. Ať už v závodech nebo v plošinovce, audio vás ještě víc vtáhne do děje.
Hraní jako návrat ke smyslu
Dlouho jsem nezažil ten pocit, kdy se večer těším na to, že si něco pustím, protože to není „musím si něco zahrát, proto mám novou konzoli“, ale že chci. Konzole mě znovu přitáhla ke hraní tak, jak jsem ho měl rád čistě, s chutí a bez stresu.Je krásné, když technologie neotravuje, ale slouží. Když konzole dělá to, co má, a nechá vás soustředit se na zážitek. Nintendo Switch 2 mi přesně tohle dává. Spolehlivost, jednoduchost, radost. A s hrami jako Mario Kart World nebo Donkey Kong Bananza ten zážitek skutečně ožívá.
Těším se, co přijde dál
Nintendo Switch 2 ve mně znovu probudil herního nadšence, který už byl někde v útlumu. A nejvíc mě na tom těší, že to není jen nostalgie. Je to skutečný zážitek. Dívám se dopředu a těším se, jaké další hry Nintendo připraví. Cítím, že je teprve na začátku a že nás čekají tituly, které z téhle konzole vytěží maximum.Jestli zvažujete, zda do Switch 2 jít, podle mě stojí za to. Ať už jste pravidelný hráč, nebo někdo, kdo si jen občas něco zapne, tohle zařízení vám může připomenout, proč nás hry kdysi tak bavily. A proč nás ještě bavit můžou.
Komentáře
Okomentovat