Dráček bloguje: Herní retrospektivy a vize

Známá společnost počítačových her Blizzard, kterou známe díky legendární hře World of Warcraft, se rozhodla po 12 letech vyzkoušet další úspěšnou a nejprodávanější počítačovou hru – Diablo III. První díl hry Diablo byl vydán na konci roku 1996 a byl považován za velký úspěch. Pokračování, Diablo II, vyšlo v roce 2000. Po dalších 12 letech vývoje bylo v květnu 2012 vydáno třetí pokračování – Diablo III. Za jediný den se prodalo až 4,7 milionu kopií této hry. V březnu před 10 lety se začalo prodávat pokračování Diablo III v podobě datadisku Reaper of Souls. Mnozí čekali slevy na původní verzi Diablo III, která už několikrát zlevnila o 100 až 300 korun. Když jsem v roce 2012 kupoval hru, dobře si pamatuji, že jsem za ni zaplatil šílenou cenu přes 1 199 Kč. Uff, čas opravdu rychle utekl. Hraní Diablo III pro mě byla velká pauza. Už je to skoro rok, co jsem ji ani nehrál. Na začátku března jsem musel dohánět levelování na 60. úroveň, abych mohl pokračovat v datadisku. Jenže jsem zjistil, že...

V minulém díle jsme probrali první seznámení s rasou a třídou. Mým úkolem bylo dostat se do hlavního města Stormwind. Jako úplný nováček, Elf, jsem se musel tvrdě učit a seznámit se s hrou World of Warcraft. Dnes bych rád rozebral, jak jsem se dostal ze Stormwindu až do malého městečka Goldshire. Vystoupil jsem z lodě a vyrazil pěšky po schodech. Už mě fakt bolely nohy a ostatním hráčům jsem docela záviděl jejich mounty (= zvířátka či draky). Jako začínající hráč jsem neměl velkou výhodu, a přitom má postava, druid Bradyss, dosáhla teprve 8. levelu. To není žádná velká sláva. Potřeboval jsem dosáhnout zbývajících 77 levelů. Myslím si však, že pěší zóna je docela fajn, protože člověk má šanci lépe poznat město - katedrálu, aukční dům, obchody, kováře a další různé profese, které ve městě najdeme. Jako začátečník jsem měl často problémy se dostat ven z města. Když jsem začal ve velkém městě Stormwind, měl jsem problémy najít další lokaci, kde bych mohl získávat expy a zvýšit si level. Je...

To byly časy! Call of Duty (první díl) znají už asi jen pamětníci. Hrál jsem to někdy v roce 2006 a tenkrát jsem byl součástí jednoho z prvních klanů [DEAF]. Později byl klan rozpuštěn, já přešel k !EoE! a nakonec ještě do <oVeR>. Vše začalo v dubnu roku 2006, kdy jsem se osobně setkal s vedením klanu [DEAF]. Sešli jsme se na Andělu kolem 18 hodin a já dostal Call of Duty (kopii, samozřejmě). Pak mi poradil, jak hru nainstalovat a opatchovat. Alespoň jsme se osobně poznali. Doma jsem CoD nainstaloval na svůj první počítač (žádné dělo): Intel Celeron 2,16 GHz, Nvidia GeForce 4 440MX, 256 MB RAM a hlavně 42 GB disk! Naštěstí první Call of Duty bylo nenáročné, jelikož se hra prodávali už od roku 2003. S klanem [DEAF] jsem vydržel necelý půlrok. Vedení se pořád rozhodovalo, jestli odejde a neustále měnilo názory - odejdeme/neodejdeme. Kromě toho jsem byl vyloučen z klanu. Porušil jsem klanová pravidla tím, že jsem používal sluchátka - slyšel jsem kroky, střelbu atd - což ostatní po...

Na úvod vyjádřím spokojenost s tím, že datadisky k World of Warcraft během posledního roku radikálně zlevnili. Já si kupoval datadisk World of Warcraft Battlechest (pouze Vanilla + The Burning Crusade), poté jsem ještě dokoupil The Wrath of Lich King a (tehdy poslední) datadisk Cataclysm. Nicméně, za půl roku vyšel (další) datadisk s názvem Mists of Pandaria. Celkově mi to na účtu uvolnilo 1500 Kč! Alespoň jsem k datadiskům dostal od CZC.cz hezký dárek v podobě podložek pod myš ve stylu World of Warcraft.

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi...

Kdo to je sakra Lei Shen? Milí hráči - WoWkaři z dob Vanilly a TBC, budete pěkně čumět. Datadisk World of Warcraft: Mists of Pandaria je ještě horším datadiskem než byl Wrath of the Lich King! Setkáte se s opilou a ospalou pandou, socialistickým rájem pro zemědělství a krásným tancem. Podíváme-li se na Pandarijsou mapu, uvidíme stupidně velikého blinkajícího komára, který se regeneruje a dokonce sere bombardující hovna. Co to je? Objevíte nový svět Panderie. Myslíte si, že půjdete k vendorum a koupíte si master lincenci na lítání po Pandarii? Tak na to zapomeňte. Blizzard ví moc dobře, že se každý hráč vykašle na krajinu. Proto jsme byli donuceni expandovat na 90. level. Levelování na devadesátku jsem dělal půl roku. Dlouhé toulky po Pandarii mi nevyhovovaly. Jsou tam velké hory, kde když opička hodí banány tak spadnete šupem dolů - je po vás. Budete chodit klidně i na 10x vyšší hory. To je stupidní! Po tomhle si troufá...