Přeskočit na hlavní obsah

Diablo III: Reaper of Souls – Můj přítel Monk (teď bez detektivní zápletky)

Známá společnost počítačových her Blizzard, kterou známe díky legendární hře World of Warcraft, se rozhodla po 12 letech vyzkoušet další úspěšnou a nejprodávanější počítačovou hru – Diablo III. První díl hry Diablo byl vydán na konci roku 1996 a byl považován za velký úspěch. Pokračování, Diablo II, vyšlo v roce 2000. Po dalších 12 letech vývoje bylo v květnu 2012 vydáno třetí pokračování – Diablo III. Za jediný den se prodalo až 4,7 milionu kopií této hry.

V březnu před 10 lety se začalo prodávat pokračování Diablo III v podobě datadisku Reaper of Souls. Mnozí čekali slevy na původní verzi Diablo III, která už několikrát zlevnila o 100 až 300 korun. Když jsem v roce 2012 kupoval hru, dobře si pamatuji, že jsem za ni zaplatil šílenou cenu přes 1 199 Kč. Uff, čas opravdu rychle utekl. Hraní Diablo III pro mě byla velká pauza. Už je to skoro rok, co jsem ji ani nehrál. Na začátku března jsem musel dohánět levelování na 60. úroveň, abych mohl pokračovat v datadisku. Jenže jsem zjistil, že na úrovni vůbec nezáleží! Pokud splníte všechny akty od prvního do čtvrtého, otevře se pátý akt. Nezáleží na tom, jakou máte úroveň, musíte dokončit jednotlivé akty.

Jupíííí, aktivace byla úspěšná...

Objednal jsem si hru Diablo III u kamaráda, který tam tehdy pracoval. Bohužel se stalo něco horšího – vedení nezaplatilo účty, a já jsem kvůli tomu trošku brousil zuby, protože jsem přišel o item "legendární křídla", jelikož Diablo III přivezli o pár dnů později. Naštěstí díky obchodu CZC.cz byl můj menší problém vyřešen co nejdříve. Bál jsem se, že aktivaci v daném termínu nestihnu a přijdu o "legendární křídla". CZC.cz už druhý den mělo hru k vyzvednutí na pobočce, takže jsem doma vesele aktivoval a "legendární křídla" mám navždy. Ti, kteří hru pořídili později, je vůbec nedostanou. Prostě takový Blizzardí marketingový tah, jak vytáhnout peníze. Aleluja, zaplať!
 
Příběh nebo radši adventure? 

Hra Diablo III: Reaper of Souls vyžaduje připojení k Battle.net klientu. To určitě znají hráči World of Warcraft. Nutnost připojení k internetu může někomu vadit, protože bez internetu Diablo III v podstatě nefunguje. Proč? Je mnoho důvodů. Battle.net slouží jako sociální platforma mezi hráči, chrání proti cheatům a podvodům a umožňuje přístup k vaší postavě z jakéhokoliv počítače.

Bojíte se, že jedete na chatu a nemáte internet? Existuje možnost, i když je trochu nepohodlná – pokud máte mobilní internet (nemusí být USB modem, stačí chytrý mobil), můžete se připojit a hrát. Dnes už snad každý má internet, takže doufejme, že to nebude problém.

Kohopak tu máme? Nová postava Crusader!

Postavy

Po přihlášení můžete vybrat alespoň jednu z následujících postav: Barbarian, Monk, Wizard, Witch Doctor, Demon Hunter a jako novinku Crusader.

U prvního datadisku jsem si vybral Monka, ale v dalším datadisku, Diablo III: Reaper of Souls, jsem si oblíbil a nejvíce mě zaujal Crusader. Pokud vám zvolená postava nevyhovuje, máte možnost vyzkoušet něco jiného. Všem doporučuji Monka nebo Crusadera, protože hra s nimi je zábavná a výhodou je, že bojujete zblízka, což vyžaduje větší pozornost na zdraví a sílu. Pokud se vám sníží zdraví, můžete použít lektvar, aby se vaše životy regenerovaly.

Ti, kteří nechtějí bojovat zblízka, mohou zvolit Wizard nebo Demon Hunter, kteří se specializují na boj na dálku a mají lepší ochranu. Výběr postavy záleží na vašem herním stylu a preferencích.

Průběh hry

Předtím, než se ponoříte do hry, se seznámíte s ovládáním, používáním itemů a skillů. Hlavně po každém aktu (kapitole) zaujme milovníky fantasy hlavně příběh. Proto po každém úkolu musíme splnit několik zabitých monster, za což dostanete zlaťáky, obleky a další odměny.

Je dobré mít při hře Diablo III nějakého kamaráda či známého, který tuto hru také hraje. Je lepší spojit se s nimi přes multiplayer (co-op online). Hrát samostatně není špatné, ale na vyšší obtížnosti bude hra těžší a je lepší hrát s kamarády než hrát proti botům.

Jedině už víme, proč Blizzard herce Tonyho Shalhouba nevzali do Diabla III. Protože je to psychopat!



Populární příspěvky z tohoto blogu

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na...

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se který...

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi...

Recenze konzole Xbox One S

Předchozí konzoli Sony PlayStation 4 jsem nedávno prodal. Nechci říkat, že byl vždycky PlayStation 4 nejlepší. Sony poslední dobou zařízlo PS Vita, PlayStation Now, nesmyslně zrušili výhodné služby. 2 roky jsem se velmi těšil na zpětnou kompatibilitu PlayStation 2 a 3 a nedočkal jsem se. Většina fanoušků by si to přála, jenže Sony tvrdí, že o to není zájem, přitom si mastí kapsy na remasterech her. Ze začátku bylo slibováno, že budeme moci hlasovat o hrách zdarma pro následující měsíc, nakonec to bylo pouze dvakrát a pak se na to zapomnělo. Dalším problémem je infrastruktura v Evropě, do které by mělo Sony investovat. Sliby chyby. S aktualizací firmwaru je na tom Xbox One lépe, u PlayStationu 4 vyjde nový firmware pouze jednou za půl roku. Zpětná kompatibilita Xbox 360, EA Acess a Xbox Game Pass… V roce 2013 mě hodně nepříjemně šokoval Xbox One se spoustou nesmyslných věcí - povinný Kinect, nutné připojení k internetu, regionální omezení. Tehdejší konference Microsoftu byla fiask...

30 let časopisu Levelu: Můj herní průvodce od dětství až dodnes...

Časopis Level je fenoménem české herní scény už neuvěřitelných 30 let. Od svého vzniku v roce 1995 prošel mnoha změnami, krizemi i triumfy, které formovaly jeho současnou podobu. Pro mě osobně je Level srdeční záležitostí. Provázel mě od chvíle, kdy jsem jako kluk poprvé držel jeho číslo v ruce, až do dnešních dnů. Pojďme si společně připomenout jeho historii, klíčové momenty a jeho význam pro české hráče. Moje první setkání s Levelem Můj první časopis Level jsem držel v ruce v roce 2004. Bylo mi kolem třinácti let a v té době byl internet sice dostupný, ale ne všude a ne vždy. Herní časopisy měly obrovskou váhu, protože přinášely nejen recenze, ale i návody, novinky a někdy i plné hry na CD či DVD. Pamatuji si, jak jsem hltal každou stránku, fascinován nejen recenzemi her, ale i obsáhlými tématy a rozhovory s vývojáři. Střídavě jsem si kupoval i časopis Doupě, ale Level měl pro mě vždy něco navíc. Byla to kombinace skvělého psaní, kvalitních recenzí a samozřejmě příloh, které mě dokáz...

Abandonware: Ztracený poklad digitálního světa

Když se podívám zpátky na svět softwaru a her, které formovaly mou generaci, napadne mě jedno slovo – abandonware. Na první pohled to zní jako něco smutného, co bylo opuštěno a už nemá místo v dnešní době. Ale když si člověk dá tu práci a ponoří se do hlubin tohohle digitálního světa, zjistí, že abandonware je něco mnohem většího. Je to brána do minulosti. Brána, kterou můžeme otevřít, abychom si připomněli, kde to všechno začalo. Co je abandonware a proč by nás měl zajímat... Abandonware zahrnuje hry, programy a software, které kdysi byly na vrcholu slávy, ale čas je smetl pod koberec. Autoři je už neaktualizují, prodejci je přestali nabízet a z právního hlediska často ani nevíme, kdo je jejich vlastníkem. Přesto ale stále existují a žijí svým způsobem dál. Na emulátorech, ve sbírkách nadšenců nebo na starých počítačích, které někdo oprášil po letech ve sklepě. Když si na to vzpomenu, tak moje první setkání s abandonware bylo někdy v roce 2008. Tehdy jsem přes DOSBox zprovoznil svůj p...