Přeskočit na hlavní obsah

Twitter válcuje svět: Mikroblogging mění způsob komunikace

Twitter. Pro někoho jen další sociální síť, pro jiné klíčový nástroj, který zásadně mění způsob, jakým komunikujeme a sdílíme informace. Od svého vzniku v roce 2006 se Twitter rozrostl v globální fenomén, který si získal miliony uživatelů po celém světě. Používají ho jak běžní lidé, tak i významné osobnosti jako Barack Obama nebo herec Ashton Kutcher. Ale co přesně Twitter je, a proč je dnes tak důležitý?

Twitter: Nástroj pro krizové situace a každodenní život

New York - Twitter, projekt založený v roce 2006, se za pouhé tři roky stal nezbytnou součástí digitálního světa. Jeho zakladatelé, mezi nimiž vyniká Biz Stone, si možná zpočátku neuvědomovali, jaký vliv jejich nápad bude mít. Jednou z věcí, která Stonea brzy překvapila, bylo, jak rychle se Twitter stal důležitým nástrojem během přírodních katastrof.

V roce 2007, během ničivých požárů v Kalifornii, hráli hasiči klíčovou roli při záchraně životů a majetku. Každý den využívali Twitter k tomu, aby informovali veřejnost o nebezpečích, varovali před evakuacemi a poskytovali aktuální pokyny. Informace se šířily rychleji, než kdyby byly zveřejněny tradičními médii. Twitter umožnil obyvatelům Kalifornie okamžitě reagovat na aktuální situaci, což vedlo ke snížení počtu obětí a škod. 

Stone sám popsal Twitter jako „hejno ptáků“, kteří se pohybují ve vzájemné synchronizaci a dosahují cíle společně. „Je to vítězství lidí, ne technologie,“ dodal. Tento koncept se osvědčil i v roce 2007, kdy byl britský student náhodně zatčen egyptskou policií během protestů v Káhiře. Díky tomu, že mu nebyl zabaven mobilní telefon, dokázal přes Twitter rychle rozšířit zprávu o svém zadržení. Jeho zpráva se okamžitě dostala k univerzitním pracovníkům, kteří informovali britské velvyslanectví. Díky tomu byl student rychle propuštěn.

Mikroblogging: Nový způsob komunikace

Mikroblogging, jak se formát krátkých zpráv na Twitteru nazývá, představuje revoluci v komunikaci. Konec dlouhých a často zdlouhavých blogových příspěvků, Twitter přináší stručnost a rychlost. Každá zpráva, kterou na Twitteru zveřejníte, musí být vtěsnána do 140 znaků. To vyžaduje schopnost vyjádřit své myšlenky jasně a efektivně, což je podobné psaní SMS. (Zdroj: Metro 18.3.2009, str. 5)

Twitter se stal místem, kde se setkávají různé myšlenky, názory a události v reálném čase. Uživatelé mohou sdílet vše od každodenních zážitků po nejnovější zprávy z celého světa. Zatímco jiné sociální sítě, jako je Facebook, se zaměřují na udržování vztahů mezi přáteli a rodinou, Twitter slouží jako platforma pro šíření informací, které mohou mít globální dopad.



Twitter a Facebook: Rozdílné cesty

Přestože se Twitter a Facebook často porovnávají, mají oba nástroje odlišné cíle a způsoby využití. Facebook je spíše platformou pro spojení s přáteli, sdílení fotografií a udržování osobních vztahů. Twitter je na druhé straně místem, kde můžete sdílet rychlé aktualizace, reagovat na aktuální události a zapojit se do diskusí, které mají širší dosah. 

Je zajímavé, že Facebook kdysi projevil zájem o koupi Twitteru, ale tato nabídka byla odmítnuta. Pro Twitter to bylo klíčové rozhodnutí, které mu umožnilo zachovat si svou nezávislost a nadále růst jako samostatná platforma. Díky tomu může dnes Twitter plnit svou roli mikroblogovacího nástroje, který nabízí něco zcela odlišného od Facebooku.

Například nedávno jsem na Twitteru chtěl sdílet zprávu o dopravní nehodě na Barrandovském mostu, kde se srazily policejní vozy. Bohužel jsem neměl možnost to vyfotit, protože jsem byl v autobuse. Twitter však umožňuje rychlé sdílení nejen textu, ale i fotografií, což z něj činí ideální platformu pro takové okamžiky. Myslím, že Twitter udělal správně, když odmítl nabídku Facebooku – každý z těchto nástrojů slouží jinému účelu a má své vlastní místo na trhu.

Budoucnost mikrobloggingu a role Twitteru

Twitter se v roce 2009 nachází v bodě, kdy jeho vliv stále roste. Jak technologie postupuje, můžeme očekávat, že se mikroblogging bude dále vyvíjet a Twitter s ním. Je to platforma, která umožňuje lidem okamžitě sdílet své myšlenky a reakce na události v reálném čase, což je důležité nejen pro jednotlivce, ale i pro organizace, novináře a veřejné činitele.

Rozhodl jsem se tuto novou sekci na blogu věnovat komentářům k článkům, které mě zaujaly v novinách. Může se to zdát jako malá věc, ale věřím, že sdílení zajímavých článků a jejich hodnocení přináší nový pohled na dění kolem nás. A odteď se zaměřím hlavně na to, co se píše o Twitteru, protože mě zajímá, kam se tato platforma bude ubírat. Jsem zvědavý, co dalšího se v novinách objeví – a doufám, že to bude stejně fascinující jako dosavadní zprávy o Twitteru.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

OpenEmu: Nezbytný nástroj pro hraní retro her na Macu

V dnešní době, kdy herní průmysl neustále přináší nové tituly s ohromující grafikou a složitými herními mechanismy, se mnozí z nás stále rádi vracejí ke klasickým hrám, které byly o čisté zábavě a výzvě. Tyto hry, ať už šlo o Nintendo, Sega, nebo PlayStation, pro nás mají nostalgickou hodnotu. A právě zde přichází na scénu OpenEmu – úžasná aplikace, která přináší všechny vaše oblíbené retro hry na Mac.  Co je OpenEmu? OpenEmu je open-source emulátor, který umožňuje hrát hry z různých starších konzolí a handheldů na vašem Macu. Největší předností je podpora široké škály herních systémů, což z něj činí univerzální nástroj pro každého milovníka klasických her. Ať už jste fanouškem Nintenda, Segy nebo třeba PlayStationu 1, OpenEmu vám umožní vrátit se ke všem těmto hrám na jednom místě.  Aplikace byla poprvé vydána v roce 2013 a od té doby si získala oblibu díky přívětivému rozhraní a pravidelným aktualizacím, které zajišťují její bezproblémový chod na nejnovějších verzích macOS. Tvůrci Op

Jak mi staré hry vrátily radost z hraní, kterou nové tituly ztratily

V posledních letech jsem si začal stále více uvědomovat, že mě nové hry přestávají bavit. Možná je to dáno stárnutím, možná změnou v herním průmyslu, ale něco, co mi kdysi přinášelo hodiny radosti a zábavy, dnes ztrácí svůj půvab. Dříve jsem se dokázal nechat pohltit světem nových her, ztratit se v jejich příbězích a možnostech, ale dnes už to není tak jednoduché. Místo vzrušení, které jsem cítil při spuštění nové hry, se často dostaví zklamání a pocit, že něco chybí. Herní průmysl se za poslední dekádu dramaticky proměnil. V dobách mého mládí byly hry často o čisté zábavě, objevování a překonávání výzev. Dnes však herní tituly často kladou větší důraz na zisky než na samotný herní zážitek. Modely jako pay-to-win, free-to-play a mikrotransakce se staly běžnou součástí herního světa. Zatímco se grafika a technologie neustále zdokonalují, herní mechaniky se stávají stále komplikovanějšími a zaměřují se spíše na to, jak z hráčů vytěžit více peněz, než na to, aby poskytly skutečně poutavý

Od neoriginální konzole po pravý NES: nostalgické dobrodružství se Super Mario Bros.

Když se ohlédnu zpět na své dětství, jednou z nejvýraznějších vzpomínek, které se mi vybaví, je moje první setkání s hrou Super Mario Bros. Vyrůstal jsem v době, kdy herní průmysl začal skutečně nabírat na obrátkách, ale paradoxně jsem se k této ikonické hře nedostal tak, jak by se dalo očekávat. Nehrál jsem ji na originální konzoli Nintendo Entertainment System (NES), ale na neoriginální konzoli, která byla běžně dostupná v mnoha domácnostech po celém světě. Tehdy jsem ještě netušil, jaký dopad na mě tato hra bude mít. První kroky ve světě Super Mario Bros. Můj první kontakt s Mariem nebyl skrze autentický NES, ale přes konzoli, která se tvářila jako NES, ale byla jen levnou napodobeninou, kterou si moji rodiče mohli dovolit. Na této konzoli, kterou jsem dostal k desátým narozeninám, jsem poprvé spustil Super Mario Bros. Pamatuji si to nadšení, které jsem cítil, když se na obrazovce objevil jednoduchý, ale nezapomenutelný pixelový svět plný nepřátel, překážek a skrytých tajemství. I k

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi