Přeskočit na hlavní obsah

2 operátoři pracují na 3G síti: O2 a Vodafone v závodě za modernizací

Rok 2009 se ukázal jako zlomový pro český trh mobilních operátorů. Zatímco většina Evropy už dávno využívá výhod 3G sítě, u nás se na tuto technologii stále čeká. O2 a Vodafone jsou nyní těmi, kdo se snaží dohnat ztrátu a začít poskytovat moderní mobilní připojení. Pojďme se podívat, jak na tom vlastně jsou a co od nich můžeme očekávat.

O2 a Vodafone: Kdo z nich se dočká dřív?

O2 už nějakou dobu pracuje na rozšiřování své 3G sítě. V několika českých městech, včetně Plzně, je pokrytí už docela slušné, i když okolí města stále trpí slabým signálem a setrvává na zastaralém GPRS. To je technologie, která byla revoluční před lety, ale dnes je jasné, že už nestačí na potřeby moderních uživatelů. EDGE, což je pokročilejší verze GPRS, kterou O2 nabízí, je sice rychlejší, ale stále to není ono.

Vodafone na tom byl dlouhou dobu ještě hůř. Zatímco ostatní evropské země se chlubily plným pokrytím 3G, v České republice to vypadalo, že se Vodafone do této technologie nijak nehrne. Přesto, v polovině roku 2009, přišla příjemná zpráva – Vodafone oznámil, že v srpnu začne budovat 3G sítě v Praze a Brně. Tisková zpráva, která toto oznámení přinesla, také zmínila, že modernizace EDGE sítě bude pokračovat. Tuto expanzi bude zajišťovat čínská firma Huawei, což vzbudilo smíšené pocity. Na jedné straně je Huawei globálním lídrem v oblasti telekomunikačních zařízení, na druhé straně však existují obavy z kvality a bezpečnosti. 

T-Mobile sází na budoucnost: LTE místo 3G?

T-Mobile se od 3G sítě zjevně distancuje. Namísto toho se upíná k technologii LTE (Long-Term Evolution), kterou označuje za síť čtvrté generace (4G). Zatímco většina světa ještě zdaleka nepřestoupila na 3G, T-Mobile už plánuje skok k LTE. Otázkou ale zůstává, kdy bude tato technologie dostupná pro české uživatele. Rok 2012 se zdá jako optimistická předpověď, ale co do té doby? Je LTE opravdu budoucnost, nebo T-Mobile riskuje, že zůstane pozadu za konkurencí, která se zatím soustředí na 3G? 

Pokrytí: Jak na tom stojí O2 a Vodafone?

Pokrytí 3G sítí je pro mnoho zákazníků klíčové. Vodafone slibuje pokrytí až 90 % populace pomocí technologie EDGE, což je solidní základ, ale 3G pokrytí zůstává zatím jen na papíře. O2 na tom není o moc lépe, s výjimkou několika větších měst, kde už 3G síť funguje. Mimo velká města se však stále setkáte s GPRS, což je technologie, která je z pohledu dnešních standardů neuvěřitelně pomalá. Pro zákazníky, kteří žijí mimo velká města a občas cestují, to znamená, že budou muset počkat na plné rozšíření 3G sítě, aby si mohli užít rychlé mobilní připojení. 

Závěr: Co můžeme očekávat?

Rok 2009 se nese ve znamení čekání. O2 slibuje rozšíření 3G sítě a Vodafone se konečně rozhodl začít budovat tuto technologii v Praze a Brně. T-Mobile zatím vyčkává na příchod LTE. Pro uživatele, kteří chtějí rychlé mobilní připojení, to znamená, že si ještě nějaký čas budou muset vystačit s tím, co je k dispozici. 3G se blíží, ale stále to není tak blízko, jak bychom si přáli.

Naštěstí pro ty, kteří potřebují připojení především ve velkých městech, se situace začíná zlepšovat. Vodafone i O2 dělají kroky k tomu, aby 3G bylo dostupné co nejdříve. A pro ty, kteří hledají skutečně rychlé připojení v budoucnosti, se nabízí naděje v podobě LTE – ale na to si ještě pár let počkáme. 

Pokrytí v praxi

Většina lidí dnes ještě používá starší technologie jako EDGE nebo GPRS, protože 3G síť není všude dostupná. Vodafone má lepší pokrytí EDGE než O2, ale stále není to, co by si uživatelé přáli. O2 sice nabízí 3G ve velkých městech, ale mimo ně se uživatelé musí spokojit s pomalým GPRS. Uvidíme, jak se situace vyvine v nadcházejících měsících, ale zatím je jasné, že cesta k plnému 3G pokrytí bude ještě dlouhá.

Pokud jste si všimli červených čtverečků na mapách pokrytí, jde o oblasti, kde bylo testováno připojení k Vodafone síti EDGE pomocí iPhonu a výměny starých SIM karet O2 za nové podporující 3G.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

OpenEmu: Nezbytný nástroj pro hraní retro her na Macu

V dnešní době, kdy herní průmysl neustále přináší nové tituly s ohromující grafikou a složitými herními mechanismy, se mnozí z nás stále rádi vracejí ke klasickým hrám, které byly o čisté zábavě a výzvě. Tyto hry, ať už šlo o Nintendo, Sega, nebo PlayStation, pro nás mají nostalgickou hodnotu. A právě zde přichází na scénu OpenEmu – úžasná aplikace, která přináší všechny vaše oblíbené retro hry na Mac.  Co je OpenEmu? OpenEmu je open-source emulátor, který umožňuje hrát hry z různých starších konzolí a handheldů na vašem Macu. Největší předností je podpora široké škály herních systémů, což z něj činí univerzální nástroj pro každého milovníka klasických her. Ať už jste fanouškem Nintenda, Segy nebo třeba PlayStationu 1, OpenEmu vám umožní vrátit se ke všem těmto hrám na jednom místě.  Aplikace byla poprvé vydána v roce 2013 a od té doby si získala oblibu díky přívětivému rozhraní a pravidelným aktualizacím, které zajišťují její bezproblémový chod na nejnovějších verzích macOS. Tvůrci Op

Jak mi staré hry vrátily radost z hraní, kterou nové tituly ztratily

V posledních letech jsem si začal stále více uvědomovat, že mě nové hry přestávají bavit. Možná je to dáno stárnutím, možná změnou v herním průmyslu, ale něco, co mi kdysi přinášelo hodiny radosti a zábavy, dnes ztrácí svůj půvab. Dříve jsem se dokázal nechat pohltit světem nových her, ztratit se v jejich příbězích a možnostech, ale dnes už to není tak jednoduché. Místo vzrušení, které jsem cítil při spuštění nové hry, se často dostaví zklamání a pocit, že něco chybí. Herní průmysl se za poslední dekádu dramaticky proměnil. V dobách mého mládí byly hry často o čisté zábavě, objevování a překonávání výzev. Dnes však herní tituly často kladou větší důraz na zisky než na samotný herní zážitek. Modely jako pay-to-win, free-to-play a mikrotransakce se staly běžnou součástí herního světa. Zatímco se grafika a technologie neustále zdokonalují, herní mechaniky se stávají stále komplikovanějšími a zaměřují se spíše na to, jak z hráčů vytěžit více peněz, než na to, aby poskytly skutečně poutavý

Od neoriginální konzole po pravý NES: nostalgické dobrodružství se Super Mario Bros.

Když se ohlédnu zpět na své dětství, jednou z nejvýraznějších vzpomínek, které se mi vybaví, je moje první setkání s hrou Super Mario Bros. Vyrůstal jsem v době, kdy herní průmysl začal skutečně nabírat na obrátkách, ale paradoxně jsem se k této ikonické hře nedostal tak, jak by se dalo očekávat. Nehrál jsem ji na originální konzoli Nintendo Entertainment System (NES), ale na neoriginální konzoli, která byla běžně dostupná v mnoha domácnostech po celém světě. Tehdy jsem ještě netušil, jaký dopad na mě tato hra bude mít. První kroky ve světě Super Mario Bros. Můj první kontakt s Mariem nebyl skrze autentický NES, ale přes konzoli, která se tvářila jako NES, ale byla jen levnou napodobeninou, kterou si moji rodiče mohli dovolit. Na této konzoli, kterou jsem dostal k desátým narozeninám, jsem poprvé spustil Super Mario Bros. Pamatuji si to nadšení, které jsem cítil, když se na obrazovce objevil jednoduchý, ale nezapomenutelný pixelový svět plný nepřátel, překážek a skrytých tajemství. I k

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi