Přeskočit na hlavní obsah

Recenze konzole Sony PlayStation 4

Již je to pomalu týden, co mám doma PlayStation4 a musím říct, že jsem s ním nadmíru spokojený. Předobjednal jsem si jej na CZC.cz, ale zjistil jsem, že objednávka na druhou várku se mě netýká (psali, že ho budu mít až někdy během března). Nakonec jsem si ho objednal 13. ledna za skvělou cenu 11 450 Kč + CZC body. Necelé dva dny poté začalo CZC tiše zdražovat až k 11 990 Kč. Ještěže jsem to koupil dřív, ušetřil jsem 500 - 600 Kč. Uplynul týden a CZC se mi ozvalo mailem a SMS, že si mám zboží vyzvednout. PlayStation4 jsem si koupil jako součást bundle Killzone Shadow Fall (příště určitě bude recenzováno v Náruživých hrách). Když jsem to viděl na vlastní oči, tak jsem byl velice překvapen a nemohl jsem uvěřit tomu, že je to vážně moje. Jako šílený jsem si musel objednat ještě televizi LED, na kterou jsem ale neměl v pokoji místo (spolu s PlayStation 4 by se tam určitě nevešla). S pomocí rodičů byl ale pokoj rychle uklizen a vznikl tak prostor pro moji novou televizi a PlayStation 4.


Během pondělí jsem si odskočil na pobočku CZC a poté jsem si začal hrát s nastavením televize, propojení UPC kabelu a pak přišel na řadu PlayStation 4. Instalace trvala 15 až 20 minut, byla bezproblémová. Začal jsem nastavovat připojení k Internetu, účet PSN (PlayStation Network - byl jsem jej nucen vytvořit před dvěma dny), propojení s Facebookem a časové a jazykové nastavení... Aktualizace proběhla hladce a naštěstí nevyhodila jedinou chybovou hlášku.

PlayStation 4 mi velice připomíná design starého PlayStation 2. Je možné, že tím chtěla Sony navázat na její úspěch, přinést štěstí v prodejích a hlavní uspokojení hráčů. Jsem rád, že se moje konzole nehýbe. Hodně zákazníku si totiž stěžuje, že je konzole lehce ohnutá. Sony se vyjádřila, že se musí počítat s tím, že pár procent bude poškozených (naštěstí to ale není taková tragédie jako tomu bylo u Xbox 360). Trochu jsou slyšet větráky nebo mechanika při načítání Blu-ray, s tím se bohužel musí počítat, ale není to tak strašné jako u Xbox360. Já si myslím, že to neuslyšíte, jelikož sedíte (alespoň já) dále od televize, nebo budete mít nasazená sluchátka, takže žádná tragédie.

Launcher...
Launcher mi přijde hezčí oproti PlayStation 3, kde mi připadal smutný a nepřehledný. PlayStation 4 se za 2 až 3 hodiny naučíte perfektně ovládat. Bohužel v launcheru nenajdeme Hulu, Netflix nebo HBO Go, které jsou známé v Americe. Víme, že pro nás v Česku je to zbytečné, ale pořád lepší než mít slabší Xbox One. PS4 je dělaný převážně na hráče, kdežto Xbox One se soustředila spíše na televizi a multimédia pro rodinu, kde ale mnoho funkcí není v Česku podporováno. PS4 pracuje zatím dost stabilně, sice se občas najdou nějaké nedostatky, ale to se dá snadno přejít. Aplikace třeba pro Youtube tam stále chybí, ale Sony slíbila, že se v brzké době objeví. Kdy, to ale nevíme. Vsadím se, že nás čeká velký update ve verzi 2.0, který by měl opravit mnoho chyb oproti verzi 1.60. Některým hráčům vadí například modré pozadí. Mně osobně tedy modrá přijde lepší než černá. Notifikace je velice užitečná, jsou tu komunikační párty mezi hráči, zprávy, domlouvání času, kdy se setkáme ve hře, nebo řešení dotazů ohledně PS4...dále tu je nastavení a na konci už odhlášení z účtu nebo vypnutí konzole.

 
  
 
 

Dualshock čtyřka je libovější než stará trojka bejby...
Dualshock 4 mi přijde o hodně povedenější a hlavě se moc dobře drží. Mě se drží dobře a ani mi to nepřijde těžké. Tvarově se lehce zmenšil. Legendární tlačítka Start a Select tam už vůbec nenajdete, nahradily je tlačítka Share, Options, touchpad a PS (PlayStation logo). V Dualshocku 4 (joysticku) je 3,5mm jack a USB-mini kvůli napájení.



Mnozí si stěžují na problémy, že se pod palci lehce trhají gumy. Dle mého názoru to bude hygienou. Například jdete na záchod, umyjete si ruce, nebo po jídle máte mastné ruce, a když potom sáhnete na joystick, tak to guma nasákne a začne praskat. Další možností je, že jsou lidé líní stříhat si nehty, kterými gumu rozříznou v zápalu pařby. S tím zkrátka musíte počítat, aby vám to déle vydrželo. Další nepříjemností jsou LED, které, podle stížností hráčů, rychle vybíjejí baterii. Nevím, jestli je to pravda, ještě to nemám vyzkoušené. Na co si ale ještě hráči stěžují u LED je to, že jejich barevné odrazy jsou vidět v televizi, což některým velmi vadí.

PlayStation Plus
Toto je obdoba konkurenčního Xbox Live Gold. Tady dostanete samé výhody v podobě bonusů, jako dema, videa, hry zdarma nebo poloviční ceny v omezených akcích. PS+ bude bohužel odlehčovat vaší peněžence, protože bez něj si nezahrajete třeba multiplayer.

Koupit či nekoupit?
Velmi to zjednoduším. Pokud ještě nemáte konzoli, tak doporučuji rovnou koupit PS 4 a na Xbox One se vykašlat (slabší výkon a nesmysly ohledně multimédií se pro menší, zemi jakou je ta naše, nevyplatí). Pokud máte starší konzole jako PlayStation 3 nebo Xbox 360, tak přechod není v podstatě nutný. Exkluzivních her tu není tolik, a hry jako Battlefield 4 nebo Killzone si tu určitě zahrajete. Pro členy PS+ nabízí Sony každý měsíc nějaké hry zdarma. Pokud nad koupí PS4 uvažujete, tak můžu konstatovat, že si ji můžete koupit hned. Nemusíte si dělat starosti s tím, jestli se vám rozbije, protože máte záruku na dva roky a také se Sony moc dobře poučilo z prodejů Xbox 360. Takže není důvod ke strachu.

Hodnocení:
S PlayStation 4 jsem velmi spokojený, systém je stabilní a svižný. Bohužel se občas setkám s chybovými hláškami, ale to není tak strašné. Nový firmware by to měl vyřešit. V průběhu pondělí bylo PlayStation Network pozastaveno kvůli údržbě. Hry tu fungují plynule a ti z vás, co máte 1080p televizi, si to velmi užijete.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na...

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se který...

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Recenze konzole Xbox One S

Předchozí konzoli Sony PlayStation 4 jsem nedávno prodal. Nechci říkat, že byl vždycky PlayStation 4 nejlepší. Sony poslední dobou zařízlo PS Vita, PlayStation Now, nesmyslně zrušili výhodné služby. 2 roky jsem se velmi těšil na zpětnou kompatibilitu PlayStation 2 a 3 a nedočkal jsem se. Většina fanoušků by si to přála, jenže Sony tvrdí, že o to není zájem, přitom si mastí kapsy na remasterech her. Ze začátku bylo slibováno, že budeme moci hlasovat o hrách zdarma pro následující měsíc, nakonec to bylo pouze dvakrát a pak se na to zapomnělo. Dalším problémem je infrastruktura v Evropě, do které by mělo Sony investovat. Sliby chyby. S aktualizací firmwaru je na tom Xbox One lépe, u PlayStationu 4 vyjde nový firmware pouze jednou za půl roku. Zpětná kompatibilita Xbox 360, EA Acess a Xbox Game Pass… V roce 2013 mě hodně nepříjemně šokoval Xbox One se spoustou nesmyslných věcí - povinný Kinect, nutné připojení k internetu, regionální omezení. Tehdejší konference Microsoftu byla fiask...

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi...

30 let časopisu Levelu: Můj herní průvodce od dětství až dodnes...

Časopis Level je fenoménem české herní scény už neuvěřitelných 30 let. Od svého vzniku v roce 1995 prošel mnoha změnami, krizemi i triumfy, které formovaly jeho současnou podobu. Pro mě osobně je Level srdeční záležitostí. Provázel mě od chvíle, kdy jsem jako kluk poprvé držel jeho číslo v ruce, až do dnešních dnů. Pojďme si společně připomenout jeho historii, klíčové momenty a jeho význam pro české hráče. Moje první setkání s Levelem Můj první časopis Level jsem držel v ruce v roce 2004. Bylo mi kolem třinácti let a v té době byl internet sice dostupný, ale ne všude a ne vždy. Herní časopisy měly obrovskou váhu, protože přinášely nejen recenze, ale i návody, novinky a někdy i plné hry na CD či DVD. Pamatuji si, jak jsem hltal každou stránku, fascinován nejen recenzemi her, ale i obsáhlými tématy a rozhovory s vývojáři. Střídavě jsem si kupoval i časopis Doupě, ale Level měl pro mě vždy něco navíc. Byla to kombinace skvělého psaní, kvalitních recenzí a samozřejmě příloh, které mě dokáz...

Proč používám macOS a jsem příznivec Unixu

Moje cesta k macOS nebyla přímá. Na začátku to bylo spíš o zvědavosti. Fascinovala mě historie počítačů, a když jsem se poprvé dozvěděl o Unixu, měl jsem pocit, že jsem objevil něco hlubšího než jen operační systém. Bylo to, jako kdybych narazil na základní kámen moderní technologie. Nejvíc mě zaujal příběh Kennetha Thompsona a Dennise Ritchieho, kteří v Bellových laboratořích položili základy Unixu. Z jednoduchého experimentu vznikl systém, který změnil svět. Na tohle období rád vzpomínám. Četl jsem o tom, jak Unix vznikl z potřeby vytvořit něco jednoduchého a elegantního, co by vývojářům umožnilo pracovat efektivněji. Principy, jako modularita a jednoduchost, mě fascinovaly. Bylo to něco jiného než běžné “klikací” systémy, které jsem znal. Unix mi připadal jako zenový mistr mezi operačními systémy – klidný, precizní a nekomplikovaný. Unix mě přirozeně dovedl k Linuxu. Zkoušel jsem různé distribuce a líbilo se mi, jak si člověk mohl všechno přizpůsobit. Bylo to super období – hledal j...