Přeskočit na hlavní obsah

K(L)oupit MacBook Pro od Apple?

Přemýšlel jsem, zda investovat peníze do obyčejného notebooku nebo PC s Linuxem. Došlo však k rozhodnutí, které možná překvapí – proč bych si měl koupit tak drahý MacBook Pro za 30 tisíc korun? Zbláznil jsem se? Možná se opravdu chystám koupit MacBook Pro.

Jak to začalo...

Už je to skoro rok, co jsem začal šetřit peníze. Dostával jsem výplaty ze školy, dvě výplaty každé dva měsíce, a taky občasné příspěvky od rodičů. Na nový PC jsem měl našetřeno asi 8 000 Kč, což mi otevřelo možnosti pořídit si něco zajímavého, jako například esoSimplix za 6 699 Kč. To byla lákavá nabídka. Nejvíc jsem přemýšlel o notebooku od MSI s Linuxem, ale stále mě trápily obavy ohledně kompatibility ovladače Vodafone Mobile Connect K3520. I když Linux tento modem podporuje, potřeboval bych zprovozněný internet přes ADSL, Wi-Fi nebo kabelovku (LAN/ethernet). Bohužel mám jen USB modem, a to mi situaci komplikovalo. Řešení by bylo jednoduché – zajít ke kamarádovi, který má rychlý internet, a zkusit to tam. Těch 6 699 Kč bylo slušných, a navíc by notebook zvládl základní hry jako Counter-Strike nebo Nosferatu. Jenže pak přišla otázka – co kdybych ušetřil až 30 000 Kč?

Apple vs. Linux: Co vybrat?

Mám iPhone od Apple a začínám pokukovat po MacBooku. Ale prachy? Musel bych šetřit ještě dva roky. Navíc budou volby 09 – co když vyhraje ČSSD a zvýší daně na 24 %? MacBook by pak mohl být mimo můj dosah. Nebo je lepší koupit levný, úsporný PC s Linuxem? Firma nabízí instalaci ArchLinuxu, což je pěkná nabídka a téměř zadarmo. Zbytek peněz bych mohl investovat do televizní karty. Stejně to není žádná sláva, ale pořád to vypadá jako rozumnější řešení.



Internet a další úvahy

Co se týče internetu, přemýšlím, jestli se neodhlásit od Vodafone a nepřejít k U:fonovi. Ten je 100% kompatibilní s Linuxem. Uvidíme po Vánocích, jestli rodiče odhlásí Vodafone a přejdou na U:fona. Stále váhám. Mám koupit notebook MSI? Bojím se o kompatibilitu grafické karty, protože můj starý notebook od firmy SiS s Linuxem moc nespolupracuje. Hledal jsem řešení několik hodin, ale 3D grafika na mém notebooku zůstává nedostupná.

Kamarád mi doporučil MacBook a radil mi, abych použil Vodafone – prý by to mělo fungovat bez problémů. Jenže MacBook je drahý, a tolik peněz nemám. Přepočítal jsem, že bych musel šetřit tři roky. Notebooky rychle zastarávají, a za pár let Windows Vista zmizí a nahradí je Windows 7. Vodafone modem se každoročně inovuje, takže možná by to stálo za to.

Závěr

Pořídím si levný PC za 6 699 Kč a zajdu za kamarádem, abych doinstaloval ovladač? I s úsporným PC bych si usnadnil život, a Linux je zadarmo. Apple se často inspiruje Linuxem, což jsem četl v zajímavém článku na Živě.cz. V článku bylo, že tři hlavní operátoři stojí za nic, což je z 80 % pravda. Každý systém má své výhody, ale vybrat si mezi PC a Macem je těžké. Navíc život je krátký, a není snadné šetřit. Jsem rád, že zůstanu věrný úspornému PC od firmy Simplix a možná ještě vyřeším otázku internetu – buď zůstanu u starého přítele Vodafone, nebo přejdu k U:fonovi.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

OpenEmu: Nezbytný nástroj pro hraní retro her na Macu

V dnešní době, kdy herní průmysl neustále přináší nové tituly s ohromující grafikou a složitými herními mechanismy, se mnozí z nás stále rádi vracejí ke klasickým hrám, které byly o čisté zábavě a výzvě. Tyto hry, ať už šlo o Nintendo, Sega, nebo PlayStation, pro nás mají nostalgickou hodnotu. A právě zde přichází na scénu OpenEmu – úžasná aplikace, která přináší všechny vaše oblíbené retro hry na Mac.  Co je OpenEmu? OpenEmu je open-source emulátor, který umožňuje hrát hry z různých starších konzolí a handheldů na vašem Macu. Největší předností je podpora široké škály herních systémů, což z něj činí univerzální nástroj pro každého milovníka klasických her. Ať už jste fanouškem Nintenda, Segy nebo třeba PlayStationu 1, OpenEmu vám umožní vrátit se ke všem těmto hrám na jednom místě.  Aplikace byla poprvé vydána v roce 2013 a od té doby si získala oblibu díky přívětivému rozhraní a pravidelným aktualizacím, které zajišťují její bezproblémový chod na nejnovějších verzích macOS. Tvůrci Op

Jak mi staré hry vrátily radost z hraní, kterou nové tituly ztratily

V posledních letech jsem si začal stále více uvědomovat, že mě nové hry přestávají bavit. Možná je to dáno stárnutím, možná změnou v herním průmyslu, ale něco, co mi kdysi přinášelo hodiny radosti a zábavy, dnes ztrácí svůj půvab. Dříve jsem se dokázal nechat pohltit světem nových her, ztratit se v jejich příbězích a možnostech, ale dnes už to není tak jednoduché. Místo vzrušení, které jsem cítil při spuštění nové hry, se často dostaví zklamání a pocit, že něco chybí. Herní průmysl se za poslední dekádu dramaticky proměnil. V dobách mého mládí byly hry často o čisté zábavě, objevování a překonávání výzev. Dnes však herní tituly často kladou větší důraz na zisky než na samotný herní zážitek. Modely jako pay-to-win, free-to-play a mikrotransakce se staly běžnou součástí herního světa. Zatímco se grafika a technologie neustále zdokonalují, herní mechaniky se stávají stále komplikovanějšími a zaměřují se spíše na to, jak z hráčů vytěžit více peněz, než na to, aby poskytly skutečně poutavý

Od neoriginální konzole po pravý NES: nostalgické dobrodružství se Super Mario Bros.

Když se ohlédnu zpět na své dětství, jednou z nejvýraznějších vzpomínek, které se mi vybaví, je moje první setkání s hrou Super Mario Bros. Vyrůstal jsem v době, kdy herní průmysl začal skutečně nabírat na obrátkách, ale paradoxně jsem se k této ikonické hře nedostal tak, jak by se dalo očekávat. Nehrál jsem ji na originální konzoli Nintendo Entertainment System (NES), ale na neoriginální konzoli, která byla běžně dostupná v mnoha domácnostech po celém světě. Tehdy jsem ještě netušil, jaký dopad na mě tato hra bude mít. První kroky ve světě Super Mario Bros. Můj první kontakt s Mariem nebyl skrze autentický NES, ale přes konzoli, která se tvářila jako NES, ale byla jen levnou napodobeninou, kterou si moji rodiče mohli dovolit. Na této konzoli, kterou jsem dostal k desátým narozeninám, jsem poprvé spustil Super Mario Bros. Pamatuji si to nadšení, které jsem cítil, když se na obrazovce objevil jednoduchý, ale nezapomenutelný pixelový svět plný nepřátel, překážek a skrytých tajemství. I k

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi