Přeskočit na hlavní obsah

Windows 3.1 v DOSBox: Návrat do minulosti

V minulém článku jsem se věnoval oblíbeným starým DOSovým hrám, které mi přinášejí nostalgii a zábavu. Tentokrát jsem dostal chuť vyzkoušet něco, co jsem jako dítě neměl možnost prozkoumat – starý operační systém Windows 3.1. Jako malé dítě jsem neměl přístup k počítačům s tímto systémem, takže jsem si to nyní chtěl vynahradit. Po chvíli googlování jsem narazil na anglický článek, který popisoval, jak spustit Windows 3.1 v emulátoru DOSBox. I když návod vypadal složitě, rozhodl jsem se ho vyzkoušet a podělit se s vámi o svůj postup. Tento návod je určen pro všechny, kteří chtějí zkusit, jak Windows 3.1 vypadaly, a užít si trochu nostalgie.

Jak sehnat Windows 3.1

Prvním krokem je získat kopii Windows 3.1. Dnes už tento operační systém běžně nedostanete, ale můžete ho najít na aukčních serverech, torrentech nebo na souborech jako Rapidshare. Problém může být v otázce legality – debaty o tom, zda je stahování starých operačních systémů legální, probíhají už dlouho. Můj osobní názor je, že Windows 3.1 je natolik starý, že už je to spíše historický kousek softwaru. Pokud máte možnost získat originální disketovou verzi, tím lépe. Pokud ale narazíte na stažené soubory, potřebujete soubory označené Disk 1 až Disk 6, protože Windows 3.1 nebyl původně distribuován na CD, ale právě na disketách.

Rozbalení a příprava

Jakmile máte potřebné soubory, prvním krokem je jejich rozbalení. Pokud ještě nemáte nainstalovaný DOSBox, je nutné si ho stáhnout a nainstalovat. DOSBox je emulátor, který simuluje prostředí MS-DOS, což je nezbytné pro spuštění starších verzí Windows. Po rozbalení souborů si všimnete složek označených Disk 1 až Disk 6. Disk 1 ponechte beze změny, ale soubory z Disků 2 až 6 zkopírujte do složky Disk 1. Tím vytvoříte kompletní instalaci, která je připravena ke spuštění. Ostatní složky pak můžete smazat.

Instalace Windows 3.1 v DOSBox

Nyní je čas na instalaci. Otevřete složku Disk 1 a najděte soubor *Setup.exe*. Tento soubor přetáhněte na ikonu DOSBoxu (pokud máte DOSBox nainstalovaný na ploše, jednoduše soubor přetáhněte tam). DOSBox se spustí a objeví se modré instalační rozhraní Windows 3.1. Nemusíte se bát, nejde o „modrou smrt“, ale o standardní instalační obrazovku. Nyní stačí následovat pokyny, které jsou většinou velmi jednoduché. Klikněte na „Enter“ pro Express Setup (doporučené nastavení) a pokračujte podle pokynů na obrazovce. Když budete vyzváni k zadání jména, můžete zadat své jméno nebo přezdívku. Nakonec budete dotázáni na tiskárnu – tu můžete přeskočit stisknutím klávesy Esc.

Po dokončení instalace se objeví nabídka, zda chcete restartovat systém nebo přejít do MS-DOS. Zvolte MS-DOS, protože restartování by pouze znovu spustilo DOSBox.

Spuštění Windows 3.1

Pokud chcete znovu spustit Windows 3.1, zadejte v DOSBoxu příkaz *win* a Windows 3.1 se načtou. Vítejte ve starém světě Windows! Zvuky by měly fungovat, ale pokud je nepotřebujete, můžete je ignorovat. Windows 3.1 je sice zastaralý operační systém, ale nabízí zajímavý pohled do minulosti. Pokud máte staré hry, jako je *WOLF3D.exe* (Wolfenstein 3D), můžete je spustit přímo ve Windows 3.1. Rozdíl oproti běžnému DOSBoxu je v tom, že hra bude mít plynulejší pohyb a bude lépe doladěná. Na druhou stranu hry jako Doom nebo Duke Nukem 3D bohužel na Windows 3.1 nefungují tak dobře.

Je zajímavé, že když spustíte MS-DOS z Windows 3.1, prakticky se dostanete zpět do DOSBoxu. Tato zkušenost je poněkud zvláštní, protože pracujete v prostředí, které simuluje starý MS-DOS, ale běží na moderním počítači.

Jak spustit Windows 3.1 v budoucnu

Pokud Windows 3.1 vypnete a později budete chtít systém znovu spustit, nemusíte se obávat, že byste museli znovu instalovat celý systém. Stačí kliknout na složku Windows 3.1, otevřít složku Disk 1 a najít soubor *AUTOEXEC.bat*. Tento soubor přetáhněte na DOSBox a spusťte. Poté stačí zadat příkaz *win* a Windows 3.1 se znovu načtou. Tento postup je jednoduchý a rychlý, takže se nemusíte bát, že byste ztratili data nebo museli celý proces opakovat.

Závěr: Experimenty s minulostí

Musím přiznat, že experimentování s Windows 3.1 bylo fascinující. I když jsem tento postup vyzkoušel poprvé na Silvestra, od té doby jsem Windows 3.1 instaloval už několikrát a stále mě baví objevovat, jak to kdysi fungovalo. Windows 3.1 je sice zastaralý, ale stále nabízí zajímavý pohled na to, jak se počítačový svět vyvíjel.

V budoucnu bych rád vyzkoušel instalaci Windows 95 nebo Windows 98 v DOSBoxu, i když to bude pravděpodobně složitější. Doufám, že se mi to podaří a budu se moci podělit o další zkušenosti. Tento postup je navíc univerzální – funguje nejen na Windows, ale i na Mac OS X a Linuxu. Pokud jste zvědaví na staré operační systémy a chcete si připomenout, jaké to bylo pracovat s Windows 3.1, DOSBox je skvělý nástroj, který vám to umožní.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

OpenEmu: Nezbytný nástroj pro hraní retro her na Macu

V dnešní době, kdy herní průmysl neustále přináší nové tituly s ohromující grafikou a složitými herními mechanismy, se mnozí z nás stále rádi vracejí ke klasickým hrám, které byly o čisté zábavě a výzvě. Tyto hry, ať už šlo o Nintendo, Sega, nebo PlayStation, pro nás mají nostalgickou hodnotu. A právě zde přichází na scénu OpenEmu – úžasná aplikace, která přináší všechny vaše oblíbené retro hry na Mac.  Co je OpenEmu? OpenEmu je open-source emulátor, který umožňuje hrát hry z různých starších konzolí a handheldů na vašem Macu. Největší předností je podpora široké škály herních systémů, což z něj činí univerzální nástroj pro každého milovníka klasických her. Ať už jste fanouškem Nintenda, Segy nebo třeba PlayStationu 1, OpenEmu vám umožní vrátit se ke všem těmto hrám na jednom místě.  Aplikace byla poprvé vydána v roce 2013 a od té doby si získala oblibu díky přívětivému rozhraní a pravidelným aktualizacím, které zajišťují její bezproblémový chod na nejnovějších verzích macOS. Tvůrci Op

Jak mi staré hry vrátily radost z hraní, kterou nové tituly ztratily

V posledních letech jsem si začal stále více uvědomovat, že mě nové hry přestávají bavit. Možná je to dáno stárnutím, možná změnou v herním průmyslu, ale něco, co mi kdysi přinášelo hodiny radosti a zábavy, dnes ztrácí svůj půvab. Dříve jsem se dokázal nechat pohltit světem nových her, ztratit se v jejich příbězích a možnostech, ale dnes už to není tak jednoduché. Místo vzrušení, které jsem cítil při spuštění nové hry, se často dostaví zklamání a pocit, že něco chybí. Herní průmysl se za poslední dekádu dramaticky proměnil. V dobách mého mládí byly hry často o čisté zábavě, objevování a překonávání výzev. Dnes však herní tituly často kladou větší důraz na zisky než na samotný herní zážitek. Modely jako pay-to-win, free-to-play a mikrotransakce se staly běžnou součástí herního světa. Zatímco se grafika a technologie neustále zdokonalují, herní mechaniky se stávají stále komplikovanějšími a zaměřují se spíše na to, jak z hráčů vytěžit více peněz, než na to, aby poskytly skutečně poutavý

Od neoriginální konzole po pravý NES: nostalgické dobrodružství se Super Mario Bros.

Když se ohlédnu zpět na své dětství, jednou z nejvýraznějších vzpomínek, které se mi vybaví, je moje první setkání s hrou Super Mario Bros. Vyrůstal jsem v době, kdy herní průmysl začal skutečně nabírat na obrátkách, ale paradoxně jsem se k této ikonické hře nedostal tak, jak by se dalo očekávat. Nehrál jsem ji na originální konzoli Nintendo Entertainment System (NES), ale na neoriginální konzoli, která byla běžně dostupná v mnoha domácnostech po celém světě. Tehdy jsem ještě netušil, jaký dopad na mě tato hra bude mít. První kroky ve světě Super Mario Bros. Můj první kontakt s Mariem nebyl skrze autentický NES, ale přes konzoli, která se tvářila jako NES, ale byla jen levnou napodobeninou, kterou si moji rodiče mohli dovolit. Na této konzoli, kterou jsem dostal k desátým narozeninám, jsem poprvé spustil Super Mario Bros. Pamatuji si to nadšení, které jsem cítil, když se na obrazovce objevil jednoduchý, ale nezapomenutelný pixelový svět plný nepřátel, překážek a skrytých tajemství. I k

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi