Přeskočit na hlavní obsah

Moje zkušenost s AverTV Volar HD PRO: Od prvotního nadšení k nečekaným výzvám

Když jsem se na začátku března rozhodl pořídit si televizní kartu AverTV Volar HD PRO, těšil jsem se, že si domů přinesu skvělý kus technologie, který mi konečně umožní sledovat televizi na notebooku. Po dlouhém váhání a procházení různých recenzí jsem se vydal do pobočky Czech Computer na Hájích s jasným cílem – odejít s televizní kartou, která mi poskytne vše, co od ní očekávám. Cesta k tomu však nebyla úplně hladká, ale nakonec se všechno vyřešilo, i když ne bez menších komplikací. Pojďme se na to podívat blíže. 

Začátek cesty: Odhodlání a první dojmy

Televizní kartu jsem si chtěl pořídit už několik let, ale až teď jsem měl dostatek financí na to, abych si svůj plán mohl konečně splnit. Když jsem dostal výplatu ze školy a přidal k tomu nějaké úspory, zamířil jsem do Czech Computer s jasným cílem. Byla to má první návštěva této pobočky, a tak jsem byl trochu nervózní. Navigace na iPhonu 3G mě však bezpečně dovedla na místo, takže jsem mohl rovnou zamířit do prodejny.

Uvnitř jsem ale narazil na menší komplikaci. Bylo tam trochu chaosu a systém vyvolávání čísel mi připomínal návštěvu v bance. Nemohl jsem se v tom vyznat a tak jsem se rozhodl, že papírování obejdu a rovnou půjdu za odborníkem za pultem. Řekl jsem mu, že hledám televizní kartu v cenovém rozmezí do 1000 Kč, ale ukázalo se, že lepší varianta, kterou mi doporučil, stála 1050 Kč. Zvažoval jsem, zda zůstat u levnější varianty Genius, kterou jsem měl původně v plánu, ale odborník mě přesvědčil, že dražší karta nabízí lepší funkce – podporu multiplexu 4, titulky, nahrávání, rádio a teletext. 

První překážky: Kde je signál?

Když jsem dorazil domů, plný nadšení jsem začal s instalací softwaru a připojil kartu k USB portu. Jenže se objevil první problém – žádný signál. Žádná Nova, žádná Prima, nic. Začal jsem zkoušet různé polohy antény po bytě, venku i na stropě, ale nic nefungovalo. Žiji mimo Prahu, takže jsem věděl, že pokrytí není ideální, ale tohle mě opravdu zklamalo. 

Hledání řešení: Zesilovač jako spása

Po několika dnech frustrace jsem se rozhodl vrátit do Czech Computeru a poradit se s odborníky. Společně jsme přišli na to, že signál v mém okolí je příliš slabý a že potřebuji pokojový zesilovač. Nabídli mi levnější variantu za 300 Kč, ale rozhodl jsem se investovat do dražšího modelu za 500 Kč, abych měl jistotu, že signál bude stabilní.

Po návratu domů jsem zesilovač připojil k anténě a umístil jej na okno. K mému překvapení se signál konečně objevil a programy začaly fungovat. Bohužel, radost netrvala dlouho. Když jsem připojil Vodafone modem k internetu, obrazovka se začala sekat. Po několika hodinách experimentování jsem zjistil, že modem ruší signál zesilovače. Takže jsem byl nucen volit mezi sledováním televize a používáním internetu. Byla to nečekaná komplikace, ale nakonec jsem se s tím smířil. 

Další kroky: Kvalita vysílání a nahrávání

Přes všechny překážky jsem se s kartou nakonec sžil. AverTV Volar HD PRO dokáže nalézt až 14 programů, včetně populárních stanic jako Nova, ČT1, Prima, ale také méně známých jako TV Public nebo TV Noe. Mé hlavní zájmy byly kanály Prima COOL a Óčko, které jsem dříve na své televizi nemohl sledovat.

Nahrávání seriálů a pořadů mě velmi potěšilo. Kvalita záznamu není na úrovni Blu-ray, ale je dostatečně dobrá, aby se dala užít. Velikost souborů je sice poměrně velká – záznam 30 minut zabere až 500 MB – ale díky konverzní funkci jsem mohl záznam zmenšit a přenést na iPhone, kde záznam zabíral jen 150 MB. Toto se ukázalo jako neocenitelná funkce, když jsem potřeboval mít své oblíbené pořady s sebou na cestách.

AverTV 6 vs. Windows Media Center: Volba je jasná

AverTV 6, software dodávaný s kartou, mě mile překvapil svou uživatelskou přívětivostí a nenáročností. I na mém notebooku s 512 MB RAM fungoval hladce. V porovnání s Windows Media Center, které spotřebovává mnohem více paměti a často se seká, je AverTV 6 jasným vítězem. Bohužel, ovladač k televizní kartě neumožňuje plné ovládání Windows Media Center, což mě donutilo zůstat u AverTV 6. Tento program nabízí vše, co potřebuji, od nahrávání až po sledování živého vysílání, a to bez zbytečných komplikací. 

Celkový dojem a závěr

AverTV Volar HD PRO se nakonec ukázala jako solidní investice, i když cesta k tomu nebyla úplně hladká. Musel jsem dokoupit zesilovač a vypořádat se s rušením od Vodafone modemu, ale nakonec jsem dosáhl spolehlivého řešení. Televizní karta mi umožňuje sledovat všechny oblíbené programy, nahrávat je a dokonce je přenášet na iPhone pro sledování na cestách. Navzdory počátečním problémům se signálem a nutnosti přikoupit zesilovač jsem s výsledkem spokojen. Karta poskytuje vysokou kvalitu obrazu, podporuje široké spektrum funkcí a je dodávána se softwarem, který je snadno ovladatelný a spolehlivý.

Pokud jste si pořídili nebo plánujete pořídit televizní kartu AverTV Volar HD PRO, určitě se vám vyplatí investovat do kvalitního zesilovače signálu, zvláště pokud bydlíte mimo velká města. A pokud jste dočetli až sem, gratuluji vám a doufám, že vám mé zkušenosti pomohou při rozhodování o koupi této televizní karty. 




Z mého pohledu si AverTV Volar HD PRO zaslouží vysoké hodnocení, a to zejména za kvalitu obrazu a širokou funkčnost. Přestože se nevyhnula menším komplikacím, výsledek stojí za to. Pokud hledáte spolehlivou televizní kartu s bohatou výbavou, AverTV Volar HD PRO je určitě skvělou volbou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

OpenEmu: Nezbytný nástroj pro hraní retro her na Macu

V dnešní době, kdy herní průmysl neustále přináší nové tituly s ohromující grafikou a složitými herními mechanismy, se mnozí z nás stále rádi vracejí ke klasickým hrám, které byly o čisté zábavě a výzvě. Tyto hry, ať už šlo o Nintendo, Sega, nebo PlayStation, pro nás mají nostalgickou hodnotu. A právě zde přichází na scénu OpenEmu – úžasná aplikace, která přináší všechny vaše oblíbené retro hry na Mac.  Co je OpenEmu? OpenEmu je open-source emulátor, který umožňuje hrát hry z různých starších konzolí a handheldů na vašem Macu. Největší předností je podpora široké škály herních systémů, což z něj činí univerzální nástroj pro každého milovníka klasických her. Ať už jste fanouškem Nintenda, Segy nebo třeba PlayStationu 1, OpenEmu vám umožní vrátit se ke všem těmto hrám na jednom místě.  Aplikace byla poprvé vydána v roce 2013 a od té doby si získala oblibu díky přívětivému rozhraní a pravidelným aktualizacím, které zajišťují její bezproblémový chod na nejnovějších verzích macOS. Tvůrci Op

Jak mi staré hry vrátily radost z hraní, kterou nové tituly ztratily

V posledních letech jsem si začal stále více uvědomovat, že mě nové hry přestávají bavit. Možná je to dáno stárnutím, možná změnou v herním průmyslu, ale něco, co mi kdysi přinášelo hodiny radosti a zábavy, dnes ztrácí svůj půvab. Dříve jsem se dokázal nechat pohltit světem nových her, ztratit se v jejich příbězích a možnostech, ale dnes už to není tak jednoduché. Místo vzrušení, které jsem cítil při spuštění nové hry, se často dostaví zklamání a pocit, že něco chybí. Herní průmysl se za poslední dekádu dramaticky proměnil. V dobách mého mládí byly hry často o čisté zábavě, objevování a překonávání výzev. Dnes však herní tituly často kladou větší důraz na zisky než na samotný herní zážitek. Modely jako pay-to-win, free-to-play a mikrotransakce se staly běžnou součástí herního světa. Zatímco se grafika a technologie neustále zdokonalují, herní mechaniky se stávají stále komplikovanějšími a zaměřují se spíše na to, jak z hráčů vytěžit více peněz, než na to, aby poskytly skutečně poutavý

Od neoriginální konzole po pravý NES: nostalgické dobrodružství se Super Mario Bros.

Když se ohlédnu zpět na své dětství, jednou z nejvýraznějších vzpomínek, které se mi vybaví, je moje první setkání s hrou Super Mario Bros. Vyrůstal jsem v době, kdy herní průmysl začal skutečně nabírat na obrátkách, ale paradoxně jsem se k této ikonické hře nedostal tak, jak by se dalo očekávat. Nehrál jsem ji na originální konzoli Nintendo Entertainment System (NES), ale na neoriginální konzoli, která byla běžně dostupná v mnoha domácnostech po celém světě. Tehdy jsem ještě netušil, jaký dopad na mě tato hra bude mít. První kroky ve světě Super Mario Bros. Můj první kontakt s Mariem nebyl skrze autentický NES, ale přes konzoli, která se tvářila jako NES, ale byla jen levnou napodobeninou, kterou si moji rodiče mohli dovolit. Na této konzoli, kterou jsem dostal k desátým narozeninám, jsem poprvé spustil Super Mario Bros. Pamatuji si to nadšení, které jsem cítil, když se na obrazovce objevil jednoduchý, ale nezapomenutelný pixelový svět plný nepřátel, překážek a skrytých tajemství. I k

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi