Přeskočit na hlavní obsah

Nová přítelkyně je na stole

Dobře, tak to není přítelkyně, ale nový notebook Toshiba, který jsem koupil za lákavou cenu. V minulém článku jsem zmínil, že uvažuji o Sony Vaio. Nakonec jsem však musel tuto značku opustit. Ne že by se mi nelíbila, ale cena byla vyšší a kapacita pevného disku menší, než bych si přál. Proto jsem se rozhodl podívat na nabídky Alza.cz. Zjistil jsem, že Toshiba nabízí lepší cenu než konkurence jako CZC.cz, Electro World a Datart. Sony Vaio mělo u všech prodejců stejnou cenu, ale kapacita disku 320 GB mě zklamala, zatímco Toshiba nabízela 500 GB. Pro někoho to může být zbytečné, ale pro mě je to výhodné, protože plánuji využívat virtualizaci pro Ubuntu, Windows 98 a další systémy.

Nová Toshiba je černá a velmi matná. Možná jsem si uvědomil, že bílou barvu bych asi měl odpustit – kdysi jsem měl krásně bílou tiskárnu, která časem zežloutla. Černá barva je v tomto směru praktičtější a dlouho vydrží bez změny.

Toshiba byla v nabídce na Alza.cz, a jako bonus jsem k ní dostal mobil LG a SIM kartu od Vodafone. Když jsem se později díval na internet, mobil LG už v nabídce nebyl. Nevadí, jsem rád, že jsem dostal zdarma alespoň brašnu, která má styl a do které se notebook pohodlně vejde, i s nabíječkou. Brašna má dostatek místa i na manuály nebo CD.

Musel jsem si prostudovat manuál a podmínky záruky od Toshiby. Uvědomil jsem si, že je důležité dodržovat pravidla údržby, jako nepoužívat chemické spreje na čištění monitoru nebo klávesnice a místo toho používat jemnou utěrku. Také je dobré vysávat prach z klávesnice a větracích otvorů každé dva měsíce, což může prodloužit životnost notebooku. Výměnu RAM nechám na servisu, abych se vyhnul zbytečným problémům. Co se týče pixelů na obrazovce, Toshiba neuznává reklamace, pokud ztratíte jen jeden pixel. Záruka je podobná jako u jiných výrobců, ale vyplatí se ji dodržovat. Můj starý notebook stále funguje dobře, protože jsem ho pravidelně čistil a udržoval. Baterie už sice není, co bývala, ale to je u notebooků běžné. 

První zkušenosti

Když jsem notebook poprvé zapnul, proběhla instalace Windows 7. Při čtení licenční smlouvy EULA jsem se samozřejmě nerozhodl nesouhlasit, protože bez ní by notebook zůstal bez operačního systému, což by bylo jako guláš bez masa. Instalace trvala asi 15 minut. Byl jsem trochu nervózní, ale všechno fungovalo – zvuk, Wi-Fi, všechno bylo v pořádku. Mohl jsem slavit, ale také jsem se musel vypořádat s množstvím předinstalovaného softwaru od Toshiby, který jsem nepotřeboval – demo verze Office, antivir a další. To mi připomínalo adware. Notebook se zpomalil kvůli těmto zbytečným programům, ale díky kamarádovi jsem objevil skvělý program You Uninstaller!, který důkladně odstraní všechny nepotřebné soubory a registry. Poté jsem ještě použil CCleaner na dočištění. Po restartu byl notebook mnohem rychlejší.

Paměť RAM postupně klesala, jak jsem odstraňoval zbytečné programy: ve středu 1,55 GB, ve čtvrtek 1,32 GB, v pátek 1,12 GB a v sobotu už jen 950 MB RAM. Procesor Intel iCore-3 fungoval skvěle – nikdy nepřekročil 100 % zatížení, spíše se držel kolem 5 % a pak klesal na nulu. Chladič je tichý a grafická karta ATI je mnohem lepší než u mého předchozího notebooku.

Zkusil jsem si zahrát COD2 a Trainz 2006, a musím říct, že ATI grafika mě příjemně překvapila. Je levná a skvěle funguje pro notebooky. Myslím, že bych si raději připlatil za ATI než za Intel. 

Hodnocení

+ Rychlost, vyšší výkon a skvělá mobilita:
Toshiba nabízí skvělý poměr cena/výkon. Procesor Intel iCore-3 zajišťuje plynulý chod systému i při náročnějších úlohách, zatímco grafická karta ATI zvládne i modernější hry, což je pro mě velkým plusem. Rychlost notebooku se zlepšila i po odstranění předinstalovaného softwaru, což dodává na celkovém dojmu spolehlivosti.

+ Zdarma brašna a mobil LG:
Jako bonus k notebooku jsem dostal kvalitní brašnu, která má dostatek místa na notebook, nabíječku a další příslušenství. Mobil LG jsem využil jako dárek pro rodiče, což mi přišlo jako milé gesto. Tyto bonusy mě potěšily a přidaly na celkové hodnotě nákupu.

+ Cena:
Cena notebooku Toshiba byla velmi konkurenceschopná, zvlášť ve srovnání s jinými značkami jako Sony Vaio, které nabízelo horší parametry za vyšší cenu. Navíc jsem byl rád, že jsem narazil na výhodnou nabídku na Alza.cz, která zahrnovala i další benefity.

- Zbytečně mnoho předinstalovaných programů od Toshiby:
Notebook přišel s množstvím předinstalovaných programů, které jsem vůbec nevyužil, jako demo verze Office, antiviry a různé utility. Tyto programy zpomalovaly chod systému a jejich odstranění zabralo nějaký čas. Je to sice standardní u nových notebooků, ale i tak to byla otrava.

- Záložní DVD operačního systému pouze s 32bitovou verzí Windows 7 Home Premium:
Jediným větším zklamáním bylo, že záložní DVD obsahovalo pouze 32bitovou verzi Windows 7 Home Premium, nikoliv 64bitovou. V dnešní době, kdy se většina nových zařízení dodává s 64bitovými operačními systémy, bych ocenil i tuto možnost. To je ale spíše drobnost, kterou bych u dražších modelů nečekal.

Celkově jsem s novou Toshibou velmi spokojený. I když jsem původně uvažoval o jiných značkách, nakonec jsem rád, že jsem se rozhodl pro tento model. Notebook splňuje moje očekávání jak v oblasti výkonu, tak v kvalitě zpracování. Procesor Intel iCore-3 a grafická karta ATI mě příjemně překvapily svou schopností zvládat i náročnější úkoly a hry. Přestože mě trochu rozladilo množství předinstalovaného softwaru, podařilo se mi notebook optimalizovat a nyní běží hladce a rychle.

Bonusy, jako byla brašna a mobil, mě potěšily a přidaly na celkové hodnotě nákupu. I když jsem se musel smířit s tím, že záložní DVD obsahuje pouze 32bitovou verzi Windows, není to zásadní problém, který by výrazně ovlivnil moje dojmy.

Toshiba se ukázala jako spolehlivá značka, která nabízí solidní výkon za rozumnou cenu. Tento notebook mi poskytl vše, co potřebuji – od spolehlivého hardwaru přes dostatečnou kapacitu úložiště až po pohodlné používání v každodenním životě. Už se těším, až s ním budu pracovat a zkoušet nové věci. Pokud hledáte dobrý notebook v této cenové kategorii, mohu Toshiba s klidným srdcem doporučit.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

OpenEmu: Nezbytný nástroj pro hraní retro her na Macu

V dnešní době, kdy herní průmysl neustále přináší nové tituly s ohromující grafikou a složitými herními mechanismy, se mnozí z nás stále rádi vracejí ke klasickým hrám, které byly o čisté zábavě a výzvě. Tyto hry, ať už šlo o Nintendo, Sega, nebo PlayStation, pro nás mají nostalgickou hodnotu. A právě zde přichází na scénu OpenEmu – úžasná aplikace, která přináší všechny vaše oblíbené retro hry na Mac.  Co je OpenEmu? OpenEmu je open-source emulátor, který umožňuje hrát hry z různých starších konzolí a handheldů na vašem Macu. Největší předností je podpora široké škály herních systémů, což z něj činí univerzální nástroj pro každého milovníka klasických her. Ať už jste fanouškem Nintenda, Segy nebo třeba PlayStationu 1, OpenEmu vám umožní vrátit se ke všem těmto hrám na jednom místě.  Aplikace byla poprvé vydána v roce 2013 a od té doby si získala oblibu díky přívětivému rozhraní a pravidelným aktualizacím, které zajišťují její bezproblémový chod na nejnovějších verzích macOS. Tvůrci Op

Jak mi staré hry vrátily radost z hraní, kterou nové tituly ztratily

V posledních letech jsem si začal stále více uvědomovat, že mě nové hry přestávají bavit. Možná je to dáno stárnutím, možná změnou v herním průmyslu, ale něco, co mi kdysi přinášelo hodiny radosti a zábavy, dnes ztrácí svůj půvab. Dříve jsem se dokázal nechat pohltit světem nových her, ztratit se v jejich příbězích a možnostech, ale dnes už to není tak jednoduché. Místo vzrušení, které jsem cítil při spuštění nové hry, se často dostaví zklamání a pocit, že něco chybí. Herní průmysl se za poslední dekádu dramaticky proměnil. V dobách mého mládí byly hry často o čisté zábavě, objevování a překonávání výzev. Dnes však herní tituly často kladou větší důraz na zisky než na samotný herní zážitek. Modely jako pay-to-win, free-to-play a mikrotransakce se staly běžnou součástí herního světa. Zatímco se grafika a technologie neustále zdokonalují, herní mechaniky se stávají stále komplikovanějšími a zaměřují se spíše na to, jak z hráčů vytěžit více peněz, než na to, aby poskytly skutečně poutavý

Od neoriginální konzole po pravý NES: nostalgické dobrodružství se Super Mario Bros.

Když se ohlédnu zpět na své dětství, jednou z nejvýraznějších vzpomínek, které se mi vybaví, je moje první setkání s hrou Super Mario Bros. Vyrůstal jsem v době, kdy herní průmysl začal skutečně nabírat na obrátkách, ale paradoxně jsem se k této ikonické hře nedostal tak, jak by se dalo očekávat. Nehrál jsem ji na originální konzoli Nintendo Entertainment System (NES), ale na neoriginální konzoli, která byla běžně dostupná v mnoha domácnostech po celém světě. Tehdy jsem ještě netušil, jaký dopad na mě tato hra bude mít. První kroky ve světě Super Mario Bros. Můj první kontakt s Mariem nebyl skrze autentický NES, ale přes konzoli, která se tvářila jako NES, ale byla jen levnou napodobeninou, kterou si moji rodiče mohli dovolit. Na této konzoli, kterou jsem dostal k desátým narozeninám, jsem poprvé spustil Super Mario Bros. Pamatuji si to nadšení, které jsem cítil, když se na obrazovce objevil jednoduchý, ale nezapomenutelný pixelový svět plný nepřátel, překážek a skrytých tajemství. I k

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi