Přeskočit na hlavní obsah

Disney Channel: Jak se změnil za poslední dekádu a kam směřuje?

Disney Channel oslavil své první výročí v České republice, ale namísto radosti přináší spíše rozčarování. Od svého vzniku v roce 2009 se mnohé změnilo, a to nejen v názvu, kdy nahradil Jetix, ale i v samotném obsahu. Dnes je těžké uvěřit, že kanál, který kdysi nabízel skvělé animované seriály, se postupně změnil v kanál plný teenagerovských dramat a muzikálů, které se zdají být zaměřeny na úplně jinou cílovou skupinu. 

Změna směru: Od animace k živým hercům

Před rokem 2009, když byl Disney Channel známý jako Jetix, a ještě předtím jako Fox Kids, měl tento kanál zcela jinou filozofii. Jeho hlavními taháky byly animované seriály, které oslovovaly široké publikum – od dětí po dospělé. Kim Possible, Lilo & Stitch a DuckTales byly pořady, které měly nejen kvalitní animaci, ale také hlubší příběhy a postavy, které si diváci oblíbili. Bohužel, s příchodem nového Disney Channelu se obsah začal měnit.

Dnešní programová nabídka je plná seriálů s živými herci, které často postrádají hloubku a originalitu. Místo dobrodružství a fantazie, které kdysi přinášely animované seriály, diváci nyní sledují teenage drámy, které jsou plné klišé a opakujících se zápletek. Tato změna směru způsobila, že mnoho původních fanoušků ztratilo zájem a přešlo k jiným formám zábavy. 

Co se stalo s klasickými seriály?

Je smutné, že mnoho skvělých seriálů, které kdysi tvořily jádro Disney Channelu, zmizelo z obrazovek. Například Ed, Edd a Eddy, který kdysi vysílal na Cartoon Networku, byl jedním z těch seriálů, které dokázaly oslovit i starší diváky svou originálností a vtipem. Tento seriál, který se dnes již nevysílá, zůstává pro mnoho diváků symbolem zlaté éry animace. Stejně tak Tom a Jerry, Scooby-Doo, nebo Johnny Bravo byly seriály, které měly nejen vysokou kvalitu animace, ale také příběhy, které dokázaly oslovit široké publikum.

Dnes se místo těchto klasických seriálů objevují nové pořady, které ale postrádají tu jiskru a kreativitu, kterou měly starší produkce. A přitom právě tyto staré seriály měly něco, co dnešní pořady často postrádají – byly univerzální a nadčasové. 

Nové kanály, nová éra, ale kam zmizela kvalita?

V posledních letech jsme také svědky příchodu nových dětských kanálů, jako je Nickelodeon nebo bebeTV. Tyto kanály sice rozšířily nabídku dětské televize, ale bohužel ne všechny přinesly obsah, který by stál za to. Některé z těchto kanálů se zaměřují na levné a jednoduché programy, které sice mohou zaujmout malé děti, ale starší diváci už v nich smysl nenajdou.

Cartoon Network, který byl kdysi domovem mnoha skvělých seriálů, také změnil svou tvář. Seriály jako Scooby-Doo, Powerpuff Girls nebo Johnny Bravo už na obrazovkách nejsou. A když už se objeví, nejsou to ty původní verze, ale spíše nové, přepracované verze, které často postrádají originalitu a kouzlo svých předchůdců. 

Internet jako útočiště pro nostalgiky

Díky moderním technologiím a internetu dnes můžeme alespoň částečně zachránit tyto vzpomínky na dětství. Seriály, které už televize nevysílají, lze stále nalézt na internetu. Ať už jde o Ed, Edd a Eddy, Tom a Jerry nebo jiné staré animované klasiky, je možné je stáhnout a znovu si je užít. Někdo by mohl namítnout, že stahování je nelegální, ale pokud si vzpomenete na to, jaké pořady jsme kdysi milovali, je těžké odolat pokušení.

Internet se tak stal útočištěm pro všechny nostalgiky, kteří si chtějí připomenout staré časy, kdy televize byla plná kvalitních programů. Mnozí z nás si tak stáhnou své oblíbené seriály a sledují je kdykoliv a kdekoliv, aniž by byli závislí na tom, co zrovna vysílá televize. 

Budoucnost Disney Channelu a dětské televize

Je smutné, že televize, která měla kdysi tak obrovský potenciál a dokázala přinést radost a zábavu milionům diváků, se dnes stává jen dalším místem pro průměrný obsah. Pokud Disney Channel a ostatní kanály nenajdou způsob, jak vrátit svou programovou nabídku na vyšší úroveň, riskují, že ztratí nejen starší diváky, ale i svou původní identitu.

V dnešní době, kdy si můžeme vybrat, co budeme sledovat a kdy, se televize musí přizpůsobit. Možná jednou zjistíme, že místo televize budeme své oblíbené pořady sledovat na internetu, kde si můžeme vybrat, co chceme vidět a kdy to chceme vidět. Do té doby však nezbývá než doufat, že se kanály jako Disney Channel zamyslí a vrátí se ke kořenům, které je kdysi činily tak výjimečnými.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

OpenEmu: Nezbytný nástroj pro hraní retro her na Macu

V dnešní době, kdy herní průmysl neustále přináší nové tituly s ohromující grafikou a složitými herními mechanismy, se mnozí z nás stále rádi vracejí ke klasickým hrám, které byly o čisté zábavě a výzvě. Tyto hry, ať už šlo o Nintendo, Sega, nebo PlayStation, pro nás mají nostalgickou hodnotu. A právě zde přichází na scénu OpenEmu – úžasná aplikace, která přináší všechny vaše oblíbené retro hry na Mac.  Co je OpenEmu? OpenEmu je open-source emulátor, který umožňuje hrát hry z různých starších konzolí a handheldů na vašem Macu. Největší předností je podpora široké škály herních systémů, což z něj činí univerzální nástroj pro každého milovníka klasických her. Ať už jste fanouškem Nintenda, Segy nebo třeba PlayStationu 1, OpenEmu vám umožní vrátit se ke všem těmto hrám na jednom místě.  Aplikace byla poprvé vydána v roce 2013 a od té doby si získala oblibu díky přívětivému rozhraní a pravidelným aktualizacím, které zajišťují její bezproblémový chod na nejnovějších verzích macOS. Tvůrci Op

Jak mi staré hry vrátily radost z hraní, kterou nové tituly ztratily

V posledních letech jsem si začal stále více uvědomovat, že mě nové hry přestávají bavit. Možná je to dáno stárnutím, možná změnou v herním průmyslu, ale něco, co mi kdysi přinášelo hodiny radosti a zábavy, dnes ztrácí svůj půvab. Dříve jsem se dokázal nechat pohltit světem nových her, ztratit se v jejich příbězích a možnostech, ale dnes už to není tak jednoduché. Místo vzrušení, které jsem cítil při spuštění nové hry, se často dostaví zklamání a pocit, že něco chybí. Herní průmysl se za poslední dekádu dramaticky proměnil. V dobách mého mládí byly hry často o čisté zábavě, objevování a překonávání výzev. Dnes však herní tituly často kladou větší důraz na zisky než na samotný herní zážitek. Modely jako pay-to-win, free-to-play a mikrotransakce se staly běžnou součástí herního světa. Zatímco se grafika a technologie neustále zdokonalují, herní mechaniky se stávají stále komplikovanějšími a zaměřují se spíše na to, jak z hráčů vytěžit více peněz, než na to, aby poskytly skutečně poutavý

Od neoriginální konzole po pravý NES: nostalgické dobrodružství se Super Mario Bros.

Když se ohlédnu zpět na své dětství, jednou z nejvýraznějších vzpomínek, které se mi vybaví, je moje první setkání s hrou Super Mario Bros. Vyrůstal jsem v době, kdy herní průmysl začal skutečně nabírat na obrátkách, ale paradoxně jsem se k této ikonické hře nedostal tak, jak by se dalo očekávat. Nehrál jsem ji na originální konzoli Nintendo Entertainment System (NES), ale na neoriginální konzoli, která byla běžně dostupná v mnoha domácnostech po celém světě. Tehdy jsem ještě netušil, jaký dopad na mě tato hra bude mít. První kroky ve světě Super Mario Bros. Můj první kontakt s Mariem nebyl skrze autentický NES, ale přes konzoli, která se tvářila jako NES, ale byla jen levnou napodobeninou, kterou si moji rodiče mohli dovolit. Na této konzoli, kterou jsem dostal k desátým narozeninám, jsem poprvé spustil Super Mario Bros. Pamatuji si to nadšení, které jsem cítil, když se na obrazovce objevil jednoduchý, ale nezapomenutelný pixelový svět plný nepřátel, překážek a skrytých tajemství. I k

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi