Přeskočit na hlavní obsah

ICQ: Rozloučení po pěti letech používání

ICQ, legendární komunikační platforma, kterou jsem aktivně využíval po dobu pěti let, se nyní stává minulostí. Bohužel jsem musel tuto službu opustit z důvodů, které mi až donedávna nebyly jasné. Tento článek je zamýšlen jako reflexe mého rozhodnutí, které mě přimělo zlomit nad ICQ pomyslnou hůl. Pokud i vy používáte tuto službu, možná vám mé zkušenosti pomohou předejít podobným problémům. 

Začátek problémů

Vše začalo jednou večer, když jsem po hraní mé oblíbené hry Call of Duty 2 chtěl zkontrolovat své zprávy na Pidginu, klientu pro instant messaging, který jsem používal k přístupu na ICQ. K mému překvapení se objevila chyba a já se nemohl připojit k ICQ. Vyzkoušel jsem několik alternativních klientů, včetně Mirandy a oficiálního ICQ 7, ale žádný z nich nepomohl. Dokonce ani pokusy o reset hesla nebo použití ICQ Go2 nepřinesly žádné výsledky.

Po delším pátrání jsem si uvědomil, že příčina problémů nebyla technická chyba na mém počítači, ale skutečnost, že jsem porušil licenční podmínky ICQ. Zjistil jsem, že ICQ má velmi striktní pravidla týkající se používání klientů třetích stran, které jsem nedodržel. 

Porušení licenčních podmínek

Licenční podmínky ICQ výslovně zakazují používání neoficiálních klientů bez výslovného písemného souhlasu. Tento bod jsem, jako mnoho dalších uživatelů, přehlédl. Používal jsem Pidgin, který sice podporuje ICQ, ale nebyl autorizovaný společností ICQ. To vedlo k tomu, že ICQ zablokovalo můj účet, což mělo za následek ztrátu přístupu ke všem kontaktům a zprávám.

Pokud používáte alternativní klienty, doporučuji vám přečíst si licenční podmínky ICQ, abyste se vyhnuli podobným problémům, které postihly mě. Více o těchto pravidlech si můžete přečíst zde nebo přímo na oficiální stránce ICQ. 

Jak to ovlivnilo mé používání ICQ

Po zablokování mého účtu jsem byl zklamaný, ale zároveň jsem si uvědomil, že ICQ už dávno není tím, čím bývalo. Kdysi jsem měl na ICQ přes 100 kontaktů, ale s časem se většina z nich odpojila, nebo přešla na jiné platformy, jako je Skype. Moje aktivita na ICQ klesla natolik, že z mých 14 zbývajících kontaktů bylo online jen několik málo lidí.

Naopak na Jabberu, který jsem začal používat více než před rokem, se denně připojuje kolem 30 lidí, což z něj dělá živější a aktivnější platformu pro komunikaci. Rozhodl jsem se tedy zcela přejít na Jabber a ICQ opustit. 

Oficiální rozloučení

Svůj konec s ICQ jsem oznámil na Facebooku: „Milí přátelé, možná nevíte, co se stalo. Můj ICQ účet byl bohužel zablokován kvůli použití neautorizovaného softwaru. Nemám v úmyslu zakládat nový účet ICQ. Pokud mě někdo potřebuje kontaktovat, mám e-mail nebo Facebook. Loučím se s ICQ po 5 letech.“

Toto rozhodnutí nebylo snadné, ale nakonec jsem si uvědomil, že je to krok správným směrem. ICQ, které jsem používal celých pět let, mi přineslo mnoho skvělých vzpomínek, ale také mě naučilo, že technologie se rychle mění a že je důležité držet krok s dobou. 

Jak dál

Přechod na Jabber mi otevřel nové možnosti. Jabber je otevřená platforma, která mi poskytuje větší svobodu a možnosti, aniž bych se musel obávat porušení licenčních podmínek. Navíc mám možnost spravovat své vlastní servery a mít větší kontrolu nad svou komunikací.

Rozhodně neplánuji návrat k ICQ, a i když jsem vděčný za zkušenosti, které mi tato platforma poskytla, těším se na nové možnosti a technologie, které mi Jabber a další moderní komunikační nástroje přinášejí. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

OpenEmu: Nezbytný nástroj pro hraní retro her na Macu

V dnešní době, kdy herní průmysl neustále přináší nové tituly s ohromující grafikou a složitými herními mechanismy, se mnozí z nás stále rádi vracejí ke klasickým hrám, které byly o čisté zábavě a výzvě. Tyto hry, ať už šlo o Nintendo, Sega, nebo PlayStation, pro nás mají nostalgickou hodnotu. A právě zde přichází na scénu OpenEmu – úžasná aplikace, která přináší všechny vaše oblíbené retro hry na Mac.  Co je OpenEmu? OpenEmu je open-source emulátor, který umožňuje hrát hry z různých starších konzolí a handheldů na vašem Macu. Největší předností je podpora široké škály herních systémů, což z něj činí univerzální nástroj pro každého milovníka klasických her. Ať už jste fanouškem Nintenda, Segy nebo třeba PlayStationu 1, OpenEmu vám umožní vrátit se ke všem těmto hrám na jednom místě.  Aplikace byla poprvé vydána v roce 2013 a od té doby si získala oblibu díky přívětivému rozhraní a pravidelným aktualizacím, které zajišťují její bezproblémový chod na nejnovějších verzích macOS. Tvůrci Op

Jak mi staré hry vrátily radost z hraní, kterou nové tituly ztratily

V posledních letech jsem si začal stále více uvědomovat, že mě nové hry přestávají bavit. Možná je to dáno stárnutím, možná změnou v herním průmyslu, ale něco, co mi kdysi přinášelo hodiny radosti a zábavy, dnes ztrácí svůj půvab. Dříve jsem se dokázal nechat pohltit světem nových her, ztratit se v jejich příbězích a možnostech, ale dnes už to není tak jednoduché. Místo vzrušení, které jsem cítil při spuštění nové hry, se často dostaví zklamání a pocit, že něco chybí. Herní průmysl se za poslední dekádu dramaticky proměnil. V dobách mého mládí byly hry často o čisté zábavě, objevování a překonávání výzev. Dnes však herní tituly často kladou větší důraz na zisky než na samotný herní zážitek. Modely jako pay-to-win, free-to-play a mikrotransakce se staly běžnou součástí herního světa. Zatímco se grafika a technologie neustále zdokonalují, herní mechaniky se stávají stále komplikovanějšími a zaměřují se spíše na to, jak z hráčů vytěžit více peněz, než na to, aby poskytly skutečně poutavý

Od neoriginální konzole po pravý NES: nostalgické dobrodružství se Super Mario Bros.

Když se ohlédnu zpět na své dětství, jednou z nejvýraznějších vzpomínek, které se mi vybaví, je moje první setkání s hrou Super Mario Bros. Vyrůstal jsem v době, kdy herní průmysl začal skutečně nabírat na obrátkách, ale paradoxně jsem se k této ikonické hře nedostal tak, jak by se dalo očekávat. Nehrál jsem ji na originální konzoli Nintendo Entertainment System (NES), ale na neoriginální konzoli, která byla běžně dostupná v mnoha domácnostech po celém světě. Tehdy jsem ještě netušil, jaký dopad na mě tato hra bude mít. První kroky ve světě Super Mario Bros. Můj první kontakt s Mariem nebyl skrze autentický NES, ale přes konzoli, která se tvářila jako NES, ale byla jen levnou napodobeninou, kterou si moji rodiče mohli dovolit. Na této konzoli, kterou jsem dostal k desátým narozeninám, jsem poprvé spustil Super Mario Bros. Pamatuji si to nadšení, které jsem cítil, když se na obrazovce objevil jednoduchý, ale nezapomenutelný pixelový svět plný nepřátel, překážek a skrytých tajemství. I k

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi