Přeskočit na hlavní obsah

Od EDGE k 3G: Moje zkušenost s novým pokrytím od Vodafonu

Ano, je to tak. Po dvou letech používání mobilního internetu od Vodafonu jsem konečně zažil to, na co jsem dlouho čekal – příchod 3G sítě. Přesně před rokem jsme se přestěhovali, a od té doby jsem trpěl pomalým připojením s rychlostí kolem 256 kb/s. V neděli jsem si všiml, že můj modem začal blikat modře. Zprvu jsem si myslel, že se jedná o poruchu, ale ukázalo se, že to není vada, nýbrž signál 3G. 

Vodafone se dlouho rozhodoval, zda postavit 3G síť, a když už se do toho pustil, šlo to jako po másle. Jako spokojený zákazník jsem nadšený z neomezeného tarifu na iPhone se slevou 50 %. Když jsem poprvé připojil 3G v Praze na konferenci LinuxExpo, byl jsem ohromen rychlostí kolem 1,5 Mb/s. Bohužel, v naší oblasti se tehdy 3G ještě neobjevilo. Otravoval jsem technickou podporu na Facebooku ohledně pokrytí v Říčanech u Prahy, a bylo mi řečeno, že stavět se bude až příští rok. Ale jak se ukázalo, Vodafone se rozhodl začít dříve, pravděpodobně kvůli konkurenci, která už pokrytí v Říčanech měla. 

Jak to začalo

Začátkem října jsem si všiml, že červené auto Vodafone projíždí kolem náměstí, a technici s notebooky lítali po celém městě. To bylo znamení, že se něco chystá. Nakonec, 30. října večer, můj modem začal blikat modře a software Vodafone Mobile Connect ukázal, že jsem připojen k síti HSDPA, což znamená 3,5G. 

S radostí jsem si užíval rychlost až 7,2 Mb/s, sledoval videa na YouTube a stahoval filmy. Ale s radostí přišla i starost o FUP, který byl omezen na 3 GB. Vodafone však slíbil, že před Vánoci představí nové datové tarify, které by měly zahrnovat vyšší limity pro velké stahovače. Přestože FUP zůstává problémem, rychlost a dostupnost 3G připojení jsou pro mě klíčové. 

Proč zůstávám u Vodafone?

Zůstávám u Vodafone z několika důvodů. Především, Vodafone nenutí zákazníky k podpisu dlouhodobých smluv, nemá nesmyslné poplatky a nabízí kvalitní pokrytí sítě. Navíc jejich zákaznická podpora je příjemná a ochotná. Na druhou stranu, O2 trpí častými výpadky a T-Mobile vyžaduje dvouleté smlouvy. S Vodafone jsem spokojený a nemám důvod přecházet jinam. 

Jak se zlepšil internet u nás doma

Díky nasazení 3G u nás doma mohu konečně zapomenout na pomalé EDGE připojení. Přestože bych si přál mít doma Wi-Fi, situace s 3G mě plně uspokojuje. Rychlost připojení dosahuje až 2,01 Mb/s, což je podstatný pokrok oproti dřívějších 256 kb/s. Latence je sice stále problémem, ale i s PINGem kolem 100-150 ms se dají hrát online hry jako QuakeLive či AssaultCube. S lepšími technologiemi, jako je LTE, se můžeme těšit na ještě vyšší rychlosti v budoucnu. 

Aktuální situace a očekávání

Vodafone tiše zavádí novou technologii Samoobsluhy, což naznačuje příchod nových datových tarifů. Aktuálně dostupný tarif Připojení Profi s FUP 15 GB je pro mě sice zajímavý, ale kvůli vysoké ceně si raději počkám na další nabídky po novém roce. Přesto je to krok správným směrem, který mi umožní stahovat své oblíbené seriály a další obsah bez obav z rychlého vyčerpání dat.

Vodafone konečně splnil to, co dlouho sliboval, a přinesl 3G síť i do naší oblasti. Ačkoliv stále čekáme na lepší datové tarify, jsem rád, že můžeme využívat rychlejší připojení, které mi umožňuje být online prakticky kdekoli a kdykoli. Mobilní internet se stává nezbytností, a díky Vodafonu můžu být vždy připojen, ať už jsem doma, ve vlaku, nebo kdekoli jinde.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

OpenEmu: Nezbytný nástroj pro hraní retro her na Macu

V dnešní době, kdy herní průmysl neustále přináší nové tituly s ohromující grafikou a složitými herními mechanismy, se mnozí z nás stále rádi vracejí ke klasickým hrám, které byly o čisté zábavě a výzvě. Tyto hry, ať už šlo o Nintendo, Sega, nebo PlayStation, pro nás mají nostalgickou hodnotu. A právě zde přichází na scénu OpenEmu – úžasná aplikace, která přináší všechny vaše oblíbené retro hry na Mac.  Co je OpenEmu? OpenEmu je open-source emulátor, který umožňuje hrát hry z různých starších konzolí a handheldů na vašem Macu. Největší předností je podpora široké škály herních systémů, což z něj činí univerzální nástroj pro každého milovníka klasických her. Ať už jste fanouškem Nintenda, Segy nebo třeba PlayStationu 1, OpenEmu vám umožní vrátit se ke všem těmto hrám na jednom místě.  Aplikace byla poprvé vydána v roce 2013 a od té doby si získala oblibu díky přívětivému rozhraní a pravidelným aktualizacím, které zajišťují její bezproblémový chod na nejnovějších verzích macOS. Tvůrci Op

Jak mi staré hry vrátily radost z hraní, kterou nové tituly ztratily

V posledních letech jsem si začal stále více uvědomovat, že mě nové hry přestávají bavit. Možná je to dáno stárnutím, možná změnou v herním průmyslu, ale něco, co mi kdysi přinášelo hodiny radosti a zábavy, dnes ztrácí svůj půvab. Dříve jsem se dokázal nechat pohltit světem nových her, ztratit se v jejich příbězích a možnostech, ale dnes už to není tak jednoduché. Místo vzrušení, které jsem cítil při spuštění nové hry, se často dostaví zklamání a pocit, že něco chybí. Herní průmysl se za poslední dekádu dramaticky proměnil. V dobách mého mládí byly hry často o čisté zábavě, objevování a překonávání výzev. Dnes však herní tituly často kladou větší důraz na zisky než na samotný herní zážitek. Modely jako pay-to-win, free-to-play a mikrotransakce se staly běžnou součástí herního světa. Zatímco se grafika a technologie neustále zdokonalují, herní mechaniky se stávají stále komplikovanějšími a zaměřují se spíše na to, jak z hráčů vytěžit více peněz, než na to, aby poskytly skutečně poutavý

Od neoriginální konzole po pravý NES: nostalgické dobrodružství se Super Mario Bros.

Když se ohlédnu zpět na své dětství, jednou z nejvýraznějších vzpomínek, které se mi vybaví, je moje první setkání s hrou Super Mario Bros. Vyrůstal jsem v době, kdy herní průmysl začal skutečně nabírat na obrátkách, ale paradoxně jsem se k této ikonické hře nedostal tak, jak by se dalo očekávat. Nehrál jsem ji na originální konzoli Nintendo Entertainment System (NES), ale na neoriginální konzoli, která byla běžně dostupná v mnoha domácnostech po celém světě. Tehdy jsem ještě netušil, jaký dopad na mě tato hra bude mít. První kroky ve světě Super Mario Bros. Můj první kontakt s Mariem nebyl skrze autentický NES, ale přes konzoli, která se tvářila jako NES, ale byla jen levnou napodobeninou, kterou si moji rodiče mohli dovolit. Na této konzoli, kterou jsem dostal k desátým narozeninám, jsem poprvé spustil Super Mario Bros. Pamatuji si to nadšení, které jsem cítil, když se na obrazovce objevil jednoduchý, ale nezapomenutelný pixelový svět plný nepřátel, překážek a skrytých tajemství. I k

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi