Přeskočit na hlavní obsah

Co jste možná nevěděli o Nintendo

Nintendo je japonská firma, v současné době se věnující výrobě a distribuci videoher a herních konzolí. Byla založena už v roce 1889 jako firma vyrábějící hrací karty, posléze se přeorientovala na výrobu hraček a dnes vyrábí hlavně vlastní herní systémy a hry pro ně.

Historie
Společnost byla založena pod názvem "Nintendo Koppai" 23. září roku 1889 a její hlavní náplní byla výroba hracích karet pro hru zvanou Hanafuda. Ručně vyráběné hrací karty se staly oblíbenými a tak Yamauchi najal další zaměstnance pro zvýšení výroby. Později společnost organizovala i vlastní karetní turnaje.

V roce 1956 Hiroshi Yamauchi (vnuk Fusajiro Yamauchi) navštívil obchodně Spojené státy americké při jednání v United States Playing Card Company, dominantní společností s hracími kartami v severní Americe. Při jednání si všiml, že největší společnost v jeho odvětví sídlí pouze v malé kanceláři a to byl hlavní bod k jeho akceleraci v obchodu s hracími kartami. Zároveň se mu podařilo získat možnost dávat na své karty postavy společnosti Disney.


Od roku 1963 společnost Nintendo začala experimentovat i v jiných odvětvích. Většina pokusů, jako prodej instantní rýže, však skončily neúspěchem. Nadále se společnost orientovala pouze na zábavní systémy, jako například měřič lásky (Nintendo Love Tester).
Roku 1977 byl do společnosti přijat vedoucí studentského projektu Shigeru Miyamoto, jehož Donkey Kong, vydaný 1981 získal ohromný úspěch a navíc prodej licencí pro jiné systémy daly Nintendu značný nárůst profitu. Ještě roku 1980 Nintendo začalo s prodejem vlastní digihry Game & Watch.

Za další klíčový rok je považován 1985, kdy na severoamerický trh přichází Nintendo Entertainment System (zkráceně NES), který doprovázela dnes velmi známá hra Super Mario Bros.. Tehdy se již ale objevil konkurenční systém Master System od společnosti SEGA. Roku 1989 pak přišlo Nintendo s přenosnou herní konzolí zvanou Game Boy.
8-bitový NES byl později nahrazen další domácí konzolí Super Nintendo Entertainment System (SNES), která disponovala již 16-bitovým systémem a opět musela na trhu bojovat proti firmě SEGA a jejímu Mega Drive. Nintendo 64 bylo zmiňováno hlavně s jeho schopnostmi 3D grafiky a rozšíření počtu hráčů ze standardních dvou až na čtyři.
První konzolí, která využívala optické disky namísto plastových "cartriges" byla Nintendo GameCube.

Následovníkem GameCube je v současnosti Nintendo Wii. Wii patří do tzv. 7. generace herních konzolí, kde jeho hlavní rivalové jsou PlayStation 3 a Xbox od společnosti Microsoft. Oproti zmíněným konkurentům se Nintendo nevydalo cestou vyšší konfigurace a výkonu, ale zaměřilo se na interaktivní ovládání svých her.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na...

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se který...

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi...

Recenze konzole Xbox One S

Předchozí konzoli Sony PlayStation 4 jsem nedávno prodal. Nechci říkat, že byl vždycky PlayStation 4 nejlepší. Sony poslední dobou zařízlo PS Vita, PlayStation Now, nesmyslně zrušili výhodné služby. 2 roky jsem se velmi těšil na zpětnou kompatibilitu PlayStation 2 a 3 a nedočkal jsem se. Většina fanoušků by si to přála, jenže Sony tvrdí, že o to není zájem, přitom si mastí kapsy na remasterech her. Ze začátku bylo slibováno, že budeme moci hlasovat o hrách zdarma pro následující měsíc, nakonec to bylo pouze dvakrát a pak se na to zapomnělo. Dalším problémem je infrastruktura v Evropě, do které by mělo Sony investovat. Sliby chyby. S aktualizací firmwaru je na tom Xbox One lépe, u PlayStationu 4 vyjde nový firmware pouze jednou za půl roku. Zpětná kompatibilita Xbox 360, EA Acess a Xbox Game Pass… V roce 2013 mě hodně nepříjemně šokoval Xbox One se spoustou nesmyslných věcí - povinný Kinect, nutné připojení k internetu, regionální omezení. Tehdejší konference Microsoftu byla fiask...

30 let časopisu Levelu: Můj herní průvodce od dětství až dodnes...

Časopis Level je fenoménem české herní scény už neuvěřitelných 30 let. Od svého vzniku v roce 1995 prošel mnoha změnami, krizemi i triumfy, které formovaly jeho současnou podobu. Pro mě osobně je Level srdeční záležitostí. Provázel mě od chvíle, kdy jsem jako kluk poprvé držel jeho číslo v ruce, až do dnešních dnů. Pojďme si společně připomenout jeho historii, klíčové momenty a jeho význam pro české hráče. Moje první setkání s Levelem Můj první časopis Level jsem držel v ruce v roce 2004. Bylo mi kolem třinácti let a v té době byl internet sice dostupný, ale ne všude a ne vždy. Herní časopisy měly obrovskou váhu, protože přinášely nejen recenze, ale i návody, novinky a někdy i plné hry na CD či DVD. Pamatuji si, jak jsem hltal každou stránku, fascinován nejen recenzemi her, ale i obsáhlými tématy a rozhovory s vývojáři. Střídavě jsem si kupoval i časopis Doupě, ale Level měl pro mě vždy něco navíc. Byla to kombinace skvělého psaní, kvalitních recenzí a samozřejmě příloh, které mě dokáz...

Abandonware: Ztracený poklad digitálního světa

Když se podívám zpátky na svět softwaru a her, které formovaly mou generaci, napadne mě jedno slovo – abandonware. Na první pohled to zní jako něco smutného, co bylo opuštěno a už nemá místo v dnešní době. Ale když si člověk dá tu práci a ponoří se do hlubin tohohle digitálního světa, zjistí, že abandonware je něco mnohem většího. Je to brána do minulosti. Brána, kterou můžeme otevřít, abychom si připomněli, kde to všechno začalo. Co je abandonware a proč by nás měl zajímat... Abandonware zahrnuje hry, programy a software, které kdysi byly na vrcholu slávy, ale čas je smetl pod koberec. Autoři je už neaktualizují, prodejci je přestali nabízet a z právního hlediska často ani nevíme, kdo je jejich vlastníkem. Přesto ale stále existují a žijí svým způsobem dál. Na emulátorech, ve sbírkách nadšenců nebo na starých počítačích, které někdo oprášil po letech ve sklepě. Když si na to vzpomenu, tak moje první setkání s abandonware bylo někdy v roce 2008. Tehdy jsem přes DOSBox zprovoznil svůj p...