Přeskočit na hlavní obsah

Proč nehraju AssaultCube

Poté, co jsem přestal hrát Call of Duty 2, jsem chvíli zkoušel Counter Strike 1.6. To mě moc nechytlo - nutno podotknout, že jsem měl pirátskou non-steam verzi, která se občas chovala jako adware (zobrazovali se nahé holky, reklamy na viagru atd). Po nějaké době jsem ho smazal. Poté jsem zkusil ActionCube. Vývojáři byli vyzváni ke změně názvu, neboť se často pletl s ActionQuake. Nakonec se hlavní vývojáři, Adrian a makkE, rozhodli název změnit na AssaultCube s příchodem revoluční verze 1.0!


AssaultCube v1.0 byla skvělá zábava. Hrálo opravdu hodně hráčů, navíc s verzí 1.0 přišly velké změny - srovnávací skóre pro týmy, nové zbraně. Vznikla také veliká základna fanoušků, které předělávaly známé map z Call of Duty nebo Counter Strike 1.6 do AssaultCube, takže jste mohli hrát na mapách jako ac_dust2, ac_toujane, ac_saint-lo, atd. Alien (český hráč) se podílel tvorbou v našem klanu Czech/Slovakia, o který byl s verzí 1.0 vyšší zájem. Hráčů přibývalo, měli jsme tam příjemné prostředí, pořád jsme hráli, ale hlavně vytvářeli nové mapy. V roce 2008 byla vytvořena mapa EzJemVille - byla to největší mapa, kterou jsem v AssaultCube hrál (zvlášť vhodná pro snipery). Na serveru se tato mapa hrála skoro pořád. AssaultCube 1.0 se opravdu povedlo. Jenže nových featur a map neustále přibývalo, portovali se další mapy z Counter Strike 1.6, přibyly ale také nové zbraně a překlady! Adrian a makkE z toho byli na mrtvici - byli časově zaneprázdněni, jejich server byl skoro usmažen a kvůli ohromnému zájmu hráčů začal lagovat. Hráči také začali na mapě EzJemVille používat cheaty. Oba vývojáři hledali nějakého nástupce, který by po nich převzal vývoj AssaultCube. Tímto nástupcem byl RandumKiwi. Byl to tak trochu diktátor, který se rozhodl AssaultCube zničit. Přišla verze 1.1, kde se začalo se všechno omezovat. Ani mapy z v1.0 v nové verzi nefungovaly. RandumKiwi se rozhodl, že omezí velikost mapy na 4x4 až 16x16. Alien začal nadávat jako pes, nasral se, protože jeho čas s tvorbou map přišel vniveč, rozloučil se a odešel z komunity.


Začal se také omezovat maximální počet hráčů na serveru. Ještě v roce 2009 si pamatuji, že server z Francie jako jediný proovzoval non-stop mapu ac_dust2. Tam hrálo přes 64 hráčů! RandumKiwi toto však omezil na pouhých 21 hráčů. To spoustu hráčů AssaultCube zklamalo, včetně mě.


Teď se AssaultCube aktualizuje přibližně každé čtyři roky. Hráči tam ale v podstatě vůbec nechodí. Když jsem se teď díval na poslední verzi AssaultCube, tak na serveru hrálo průměrně 50 hráčů. Ve verzi 1.0 jich ale bylo minimálně 2x více. Klany se rozpadly, mapy skoro nikdo nedělá. To vše kvůli nesmyslné politice RandumKiwi, který všechno totálně zničil. AssaultCube mohlo být legendou. Hře se bohužel od té doby nedaří. Dříve bylo jedno, jak často kdo hraje, důležitá byla komunita a základna fanoušků. Zdá se mi skoro neuvěřitelné, že jsem s AssaultCube strávil necelých 5 let - od roku 2008 do 2012, kdy jsem se rozhodl se vším seknout. Škoda, dříve jsem AssaultCube věnoval hodně času - přispíval jsem svými nápady, tvořil komunitu s hráči z GEMA (jump, skákání - cílem je dostat se pomocí šikovnosti a chytrosti do cíle) a tvořil jsem mapy: ac_pyramide, ac_sniper-arena, ac_louby, ac_arenaHL2, ac_strike45. Znal jsem ve hře spousty hráčů, se kterými bylo spoustu zábavy, kteří se ale bohužel ve hře už neukáží. Mám dát AssaultCube ještě šanci? Ne, já už se nevrátím!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se který...

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na...

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Recenze konzole Xbox One S

Předchozí konzoli Sony PlayStation 4 jsem nedávno prodal. Nechci říkat, že byl vždycky PlayStation 4 nejlepší. Sony poslední dobou zařízlo PS Vita, PlayStation Now, nesmyslně zrušili výhodné služby. 2 roky jsem se velmi těšil na zpětnou kompatibilitu PlayStation 2 a 3 a nedočkal jsem se. Většina fanoušků by si to přála, jenže Sony tvrdí, že o to není zájem, přitom si mastí kapsy na remasterech her. Ze začátku bylo slibováno, že budeme moci hlasovat o hrách zdarma pro následující měsíc, nakonec to bylo pouze dvakrát a pak se na to zapomnělo. Dalším problémem je infrastruktura v Evropě, do které by mělo Sony investovat. Sliby chyby. S aktualizací firmwaru je na tom Xbox One lépe, u PlayStationu 4 vyjde nový firmware pouze jednou za půl roku. Zpětná kompatibilita Xbox 360, EA Acess a Xbox Game Pass… V roce 2013 mě hodně nepříjemně šokoval Xbox One se spoustou nesmyslných věcí - povinný Kinect, nutné připojení k internetu, regionální omezení. Tehdejší konference Microsoftu byla fiask...

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi...

Doom a John Romero: Jak mě legendární hra provázela mým mládím

Když se řekne Doom, okamžitě se mi vybaví vzpomínky na základní školu. Byla to hra, která mě a mé kamarády zcela pohltila, přestože nám tehdy ještě nebylo ani osmnáct. Hráli jsme tajně po škole, kdykoliv jsme měli možnost se dostat k počítači s Windows 98 a DOSem. Snažili jsme se co nejvíce ponořit do temného a fascinujícího světa, který pro nás Doom představoval. Seděli jsme u starých CRT monitorů, klávesnice pod rukama a myš připravená na každé nečekané nebezpečí, které na nás ve hře čekalo. Vzrušení, které jsme cítili při objevování nových úrovní, bylo obrovské. Doom nebyl jen hra; byl to náš únik do jiného světa. Světa plného démonů, napětí a nekonečných výzev. Přestože hra byla plná násilí a děsu, měla v sobě něco, co nás naprosto pohltilo. Každá úspěšně zvládnutá úroveň byla pro nás malým vítězstvím. Tato hra se pro mě stala symbolem toho, jak může videoherní zážitek zcela změnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Příběh názvu Doom Možná vás překvapí, že název Doom nevznikl ná...

Proč mě Switch 2 nadchnul víc, než jsem čekal…

Někdy má člověk pocit, že se z her nějak vyrostl. Ne že by je neměl rád, ale spíš se vytratí chuť si sednout, pustit něco a neřešit čas. Přesně tak jsem to měl poslední roky. Měl jsem první verzi Nintenda Switch, pak dokonce krásnou OLED edici Scarlet & Violet. Hrál jsem občas, spíš z nostalgie než ze skutečné radosti. Konzole zůstávala vypnutá, hry se kupily, ale já je neotevíral. Když ale přišlo oznámení Nintendo Switch 2, něco se ve mně pohnulo. Možná zvědavost, možná naděje, že by to mohlo znovu probudit tu herní jiskru. A tak jsem si při launchi pořídil bundle s Mario Kart World. Přiznávám, trochu jsem to bral jako experiment. Chtěl jsem zjistit, jestli mě to zase chytne.  Chytilo. A pořádně.  První dojem a pocit návratu Rozbalování konzole byl zážitek sám o sobě. Všechno krásně sedělo, působilo kvalitně a moderně. První spuštění bylo rychlé, systém běžel svižně, bez zbytečností a zahlcení. Konzole je tichá, drží si stabilní výkon a i v handheld režimu se hraje pohodl...