Delicious in Dungeon jsem už předtím znal díky anime seriálu na Netflixu a musím říct, že mě tehdy docela překvapilo, protože jsem vůbec nečekal, že mě něco, co kombinuje fantasy dungeon a vaření příšer, bude tolik bavit. Takže když jsem se pustil do prvního dílu mangy, byl jsem hlavně zvědavý, jak moc se bude lišit od anime. Příběh začíná tím, že skupina dobrodruhů během výpravy v dungeonu přijde o jednoho člena. Laiosova sestra Falin skončí v žaludku rudého draka a zbytek skupiny se musí vrátit zpátky, aby ji zachránili. Jenže mají jeden docela zásadní problém, nemají skoro žádné peníze ani zásoby jídla. No právě tady začíná ta největší šílenost. Laios totiž přijde s nápadem, že místo normálního jídla budou prostě jíst příšery, které v dungeonu potkají. Sliz, obří škorpion, houby a další potvory… prostě všechno může skončit na talíři.
Do toho se přidá Senshi, trpaslík, který se ve vaření příšer opravdu vyzná. A právě jeho recepty jsou podle mě jedna z nejzábavnějších částí celé mangy. Nejde totiž jen o to, že někoho zabijí a upečou. Manga docela podrobně řeší, jak daná příšera funguje, která část se dá jíst a jak ji správně připravit. Když jsem předtím viděl anime na Netflixu, tak jsem už většinu těch situací znal, ale vůbec mi to při čtení nevadilo. Naopak mě bavilo porovnávat některé scény a sledovat původní kresbu. Manga mi přišla místy trochu rychlejší, zatímco anime některé momenty samozřejmě víc rozvede. Hodně mě baví samotná parta postav. Laios je totální magor do monster a někdy mám pocit, že ho víc zajímá, jak příšera chutná, než že by ho mohla zabít. Marcille je přesný opak a její reakce na některá jídla jsou často nejlepší část celé scény. Chilchuck zase působí jako ten člověk, který se snaží udržet všechny ostatní při smyslech.
Co se mi na Delicious in Dungeon líbí nejvíc, je to, že na první pohled působí jako jednoduchá fantasy komedie o vaření monster, ale postupně je vidět, že svět je mnohem propracovanější. Dungeon má vlastní ekosystém, příšery mají svoje chování a jídlo není jen nějaký náhodný vtip. Všechno do toho světa vlastně docela dobře zapadá. První díl je zatím hlavně seznamovací. Ukáže postavy, princip dungeonu a celou myšlenku vaření příšer. Pokud někdo viděl anime na Netflixu, tak samozřejmě nebude moc překvapený tím, co se děje, ale i tak podle mě stojí za to přečíst si původní mangu.
Za mě je to pořád hodně příjemná kombinace fantasy, humoru, dobrodružství a vaření. A vůbec nechápu, jak se autorovi podařilo udělat jídlo z příšer tak, že občas při čtení vypadá fakt dobře.
Hodnocení: 8,5/10 Po anime jsem věděl, do čeho jdu… ale manga mě přesvědčila, že Delicious in Dungeon chci určitě číst dál.
Co se mi na Delicious in Dungeon líbí nejvíc, je to, že na první pohled působí jako jednoduchá fantasy komedie o vaření monster, ale postupně je vidět, že svět je mnohem propracovanější. Dungeon má vlastní ekosystém, příšery mají svoje chování a jídlo není jen nějaký náhodný vtip. Všechno do toho světa vlastně docela dobře zapadá. První díl je zatím hlavně seznamovací. Ukáže postavy, princip dungeonu a celou myšlenku vaření příšer. Pokud někdo viděl anime na Netflixu, tak samozřejmě nebude moc překvapený tím, co se děje, ale i tak podle mě stojí za to přečíst si původní mangu.
Za mě je to pořád hodně příjemná kombinace fantasy, humoru, dobrodružství a vaření. A vůbec nechápu, jak se autorovi podařilo udělat jídlo z příšer tak, že občas při čtení vypadá fakt dobře.
Hodnocení: 8,5/10 Po anime jsem věděl, do čeho jdu… ale manga mě přesvědčila, že Delicious in Dungeon chci určitě číst dál.
Komentáře
Okomentovat