Přeskočit na hlavní obsah

Boxer: Vzkříšení klasických DOS her na macOS s elegancí...

Vzpomínáte si na dobu, kdy jsme seděli před obrazovkami starých počítačů, naslouchali zvuku startujícího DOSu a spouštěli naše oblíbené hry jako DOOM, Prince of Persia nebo Wolfenstein 3D? Byla to doba, kdy hry nebyly jen o grafice a efektech, ale o čistém herním zážitku. A právě pro všechny, kteří chtějí znovu prožít tyto zlaté časy, je zde Boxer – emulátor DOSu, který přináší klasické hry na moderní macOS platformu s přehledem a jednoduchostí.

Co je Boxer a proč je tak unikátní?

Boxer je emulátor postavený na základech populárního DOSBoxu, avšak s jedním zásadním rozdílem – poskytuje uživatelsky přívětivé grafické rozhraní, které dokáže přenést nostalgii hraní starých DOS her do moderního světa bez nutnosti přemýšlet nad technickými detaily.

Tam, kde DOSBox vyžaduje znalost příkazového řádku a určitou úroveň technických dovedností, přichází Boxer s přehledným rozhraním, které umožňuje uživatelům spustit hru snadno, jako by právě rozbalili krabici s novou hrou a vložili ji do disketové mechaniky.

Uživatelé jednoduše přetáhnou složky her do rozhraní Boxeru, který automaticky vytvoří virtuální „krabici“ – vizuálně elegantní koncept, který nejen usnadňuje spouštění her, ale také přináší přehled do jejich sbírky. Každá „krabice“ může obsahovat instalační soubory, obaly a další detaily, což navozuje pocit nostalgie a autentického zážitku.

Boxer je jedinečný svou schopností vytvořit přehlednou a uživatelsky přívětivou herní knihovnu. Každá hra je reprezentována v grafickém rozhraní s obalem a popiskem, což nejen že usnadňuje procházení, ale také přispívá k pocitu nostalgie a vlastnictví.

Představte si, že máte starou sbírku DOS her, které jste kdysi hráli hodiny. Díky Boxerovi si můžete jednoduše vytvořit knihovnu her s vizuálními prvky, které jste možná kdysi viděli na fyzických krabicích. Tento důraz na detaily dává Boxerovi náskok před jinými emulátory, které často spoléhají na textová rozhraní a technické postupy.

Další výhodou Boxeru je podpora různých vstupních zařízení. Ať už chcete hrát na klasické klávesnici a myši nebo použít moderní gamepad, Boxer umožňuje připojit různé herní ovladače, což zajišťuje, že zážitek z hraní bude co nejblíže originálu.

Podpora Apple Silicon a fork pro moderní procesory

S přechodem na Apple Silicon (procesory M1, M2 a M3) přišla nutnost optimalizace aplikací pro tuto novou architekturu. Starší verze Boxeru byly navrženy pro procesory Intel, a proto bylo nutné je spouštět přes Rosettu 2, což sice umožnilo aplikaci běžet, ale nebylo to ideální řešení.

Díky komunitě vývojářů vznikl fork Boxeru, který je plně optimalizován pro Apple Silicon. Tento fork umožňuje, aby Boxer běžel nativně na čipech M1, M2 a M3 bez potřeby emulace, čímž se zvyšuje výkon a stabilita. To zajišťuje plynulejší herní zážitek, zejména u náročnějších DOS her.

Podpora her a kompatibilita

Jedním z hlavních důvodů, proč je Boxer tak populární, je jeho široká podpora her. Boxer dokáže spustit stovky DOS her, od těch nejznámějších až po méně známé tituly, které se vryly do srdcí hráčů. Hry jako DOOM, Duke Nukem 3D, Commander Keen či SimCity 2000 běží v Boxeru hladce, což znamená, že můžete bez problémů oživit své oblíbené tituly a vrátit se zpět v čase.

Boxer také umožňuje instalace z originálních disket a CD-ROMů, což znamená, že pokud stále máte stará média, můžete je nainstalovat a hrát stejně jako kdysi. Boxer navíc nabízí pohodlný způsob ukládání a načítání pozic, což u původních DOS her často chybělo nebo bylo omezené.

Proč právě Boxer?

Zatímco DOSBox je vynikající emulátor pro zkušené hráče, kteří chtějí plnou kontrolu nad svým emulovaným prostředím, Boxer nabízí jednodušší alternativu. Je ideální pro hráče, kteří se chtějí soustředit na samotné hraní, a ne na technické detaily. Boxer přináší intuitivní uživatelské rozhraní, které přizpůsobuje modernímu macOS prostředí – jednoduché, elegantní a efektivní.

Jednou z největších výhod Boxeru je jeho kompatibilita s nejnovějšími verzemi macOS. I přes změny, kterými prošel macOS v průběhu let, Boxer zůstal věrný svým uživatelům a stále se přizpůsobuje novým technologiím, aniž by ztratil svou jednoduchost a nostalgický charakter.

Boxer je víc než jen emulátor – je to brána do minulosti. Umožňuje hráčům vrátit se do dob, kdy hry byly o dovednostech a výzvách, a ne jen o vizuálních efektech. Boxer je skvělou volbou pro všechny, kteří chtějí znovu prozkoumat herní historii a pochopit, proč byly DOS hry tak důležité pro vývoj videoherního průmyslu.

Díky nativní podpoře pro Apple Silicon, intuitivnímu rozhraní a široké kompatibilitě je Boxer ideálním nástrojem pro hráče, kteří chtějí znovu objevit své staré herní poklady na moderních počítačích.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Neúspěšné inovace herní zařízení která měla být budoucností

Herní průmysl je od svého vzniku fascinujícím světem plným inovací, technologií a kreativity. Není proto divu, že během svého vývoje přinesl mnoho revolučních zařízení, která se snažila posunout hranice toho, co bylo v dané době považováno za možné. Mezi tyto inovace patřily i různé herní periférie, které měly za úkol změnit způsob, jakým hráči interagují se svými oblíbenými tituly. Některé z nich byly úspěšné, jiné méně. Tento článek se zaměřuje na ty méně známé, často zapomenuté, ale o to zajímavější herní periférie, které přinesly na trh něco nového, byť ne vždy s úspěchem. Herní kuriozity: Nejdivnější herní periferie, které jste možná ani neznali Ve světě herních konzolí a počítačů se vždy objevovaly nové způsoby, jak vylepšit zážitek z hraní. Vývojáři a inženýři se neustále snažili přicházet s inovacemi, které by hráčům poskytly nové možnosti a způsoby interakce s hrami. Ne vždy se však podařilo dosáhnout kýženého úspěchu. Některé periferie, ačkoli revoluční ve své době, byly příl

Watch_Dogs: Jak se stát hackerem

Tuhle hru jsme si z obchodu přinášeli jako první a nutno říci, že s dost smíšenými pocity. Neměli jsme prakticky žádná očekávání a popravdě jsme si říkali ,,Ale co, snad to nebude tak zlý". A ono to zlý nebylo, naopak! Děj se hry se odehrává v americkém Chicagu. Město řídí systém CtOS - nejpokročilejší počítačová síť v Americe. Převezmete do rukou hlavního hrdinu, Aidena Pierce, bývalého zlodějíčka a gangstera, ale především zdatného hackera, který nežil zrovna růžovou a spořádanou minulostí. Díky tomu mu na záda dýchá pár rozzlobených nepřátel. To zapříčiní smrt jeho neteře. Z flashbacků se dozvídáme, že jeho neteř byla zabita ,,nepřáteli" při cestě autem právě s Aidenem. Tato událost donutí Aidena jednat a pomstít se všem, kteří jsou za smrt jeho neteře zodpovědní. S tím však moc pochopení nemá Aidenova sestra Nicky, která v pomstě nevidí žádné řešení a snaží se po smrti své dcery jít dál a začít žít, už kvůli jejímu synovi Jacksonovi. Aiden je však rozhodnutý jednat na

Jedno vanilkové, prosím. Aneb pohled do historie World of WarCraft.

  Prolog “Huh, pání”, nese se právě místností ve které sedím při pomyšlení, že se po velmi dlouhé době vracím nejen k psaní samotného článku, ale dokonce k psaní článku o World of WarCraft. Mnozí mě znají pod přezdívkou Ahurmen, ve světě WoW dříve též jako Aszara, přičemž ve World of WarCraft jsem působil od roku 2006 až do vydání datadisku Mists of Pandaria v roce 2012, kdy jsem s WoW definitivně skončil. Býval jsem šéfredaktorem tehdy největší česko/slovenské fanstránky wowczsite.net, stvořil největší slovník zkratek, slov a pojmů používaných ve světě WoW - konkrétně slovník Nexus WoW, působil v guildě Aeria Gloris a nyní se s Vámi podělím o to, jaké to bylo na prvopočátku všeho. KAPITOLA 1. “Na to nemám...” V době, kdy byl World of WarCraft ještě poměrně čerstvou hrou, tak hodně z nás bylo ve věku, kdy jsme si jen tak nemohli dovolit pořídit si originální hru za 900Kč a už vůbec ne platit měsíční poplatky. “Tak já stáhnu WoWko někde z netu”, povídá mi kamarád se kterým js

Deník hráče World of Warcraft (1)

Rozhodl jsem se, že pravidelně budu vydávat deníček o hře World of Warcraft. Pěkně od počátku až do konce. O této hře jsem slyšel už před mnoha a mnoha lety. Nejen v časopisech, ale i v televizních seriálech, jako je Jak jsem poznal vaši Matku nebo South-Park. Tato hra je stále velmi populární a prozatím nemá konkurenci. Samozřejmě je tu plno MMORPG titulů, mezi nejznámější patří Guild Wars, SWOTR, The Elder Scrolls Online nebo Metin 2. "Darku, zbláznil jsi se? WoW je hnus a kravina, je to ztráta času!" Hmm, vítejte kritici, vysvětlím vám, proč jsem si World of Warcraft tak oblíbil. První cesta k RPG FPS, sport, arkády... ani nedokážu vyjmenovat všechny typy her. Řekl jsem si, proč nezkusit MMORPG. Dlouho jsem nic nehrál a střílečky už mě přestaly bavit. Chvíli jsem zkoušel demo Army 2, ale to mi moc nevyhovovalo. Běhám sem a tam a hned umřu. To je teda úžasný. Bohužel jsem tedy odstoupil od hraní Army 2 a tím pádem i od DayZ, které jsem ani nezkoušel. Asi by mě to nebavi

Jak jsem dostal přístup do bety WoW: Warlords of Draenor...

Jednou Blizzard přišel s nápadem uspořádat týdenní “sbírání” uživatelů na sociální síti Twitter za účelem umožnit pár šťastlivcům přístup k betě World of Warcraft: Warlords of Draenor. Ten den jsem nic netušíc přišel domů, celý pomačkaný a utahaný. Celý týden jsme totiž měli náročnou práci, a to stěhování přes 30 kusů skříní a vymalování místnosti. Když jsem přišel domů, byla už noc. Přes moje vyčerpání a pozdní hodinu jsem se odhodlal zapnout PlayStation 4 a vesele hrát The Last of US Remastered. Ještě než jsem šel spát jsem si přečetl povídku o World of Warcraft z dob Vanillu, kterou sepsal kamarád Ahurmen. Byly asi 3 hodiny ráno, když mi začal vibrovat můj Samsung telefon. Po pár nadávkách (bylo už naštěstí po 10. hodině) jsem se podíval na displej. Byla tam notifikace… Twitter - soukromá zpráva od Blizzardu. Mžoural jsem očima a moc nechápal, proč mi ve 3 ráno píšou z Blizzardu. No, nejsem v Americe, tady je už pozdě, přečtu si to ráno.

Recenze konzole Xbox One S

Předchozí konzoli Sony PlayStation 4 jsem nedávno prodal. Nechci říkat, že byl vždycky PlayStation 4 nejlepší. Sony poslední dobou zařízlo PS Vita, PlayStation Now, nesmyslně zrušili výhodné služby. 2 roky jsem se velmi těšil na zpětnou kompatibilitu PlayStation 2 a 3 a nedočkal jsem se. Většina fanoušků by si to přála, jenže Sony tvrdí, že o to není zájem, přitom si mastí kapsy na remasterech her. Ze začátku bylo slibováno, že budeme moci hlasovat o hrách zdarma pro následující měsíc, nakonec to bylo pouze dvakrát a pak se na to zapomnělo. Dalším problémem je infrastruktura v Evropě, do které by mělo Sony investovat. Sliby chyby. S aktualizací firmwaru je na tom Xbox One lépe, u PlayStationu 4 vyjde nový firmware pouze jednou za půl roku. Zpětná kompatibilita Xbox 360, EA Acess a Xbox Game Pass… V roce 2013 mě hodně nepříjemně šokoval Xbox One se spoustou nesmyslných věcí - povinný Kinect, nutné připojení k internetu, regionální omezení. Tehdejší konference Microsoftu byla fiask