Dráček bloguje: Herní retrospektivy a vize

Jedná se o humor? Ne! Možná si vzpomínáte, že jsem byl velkým fanouškem Linuxu. Ale teď už je tomu konec. Rozhodl jsem se opustit několik komunit a přestat Linux používat. Už nebudu řešit ani doporučovat Linux. Místo toho bych vám doporučil, abyste se podívali na Apple.  Co se stalo… Šest měsíců jsem se snažil rozchodit Linux na budoucím notebooku Asus a s modemem Vodafone. Půl roku plánování, představy a naděje, ale nakonec to bylo k ničemu. Linux má různé problémy, třeba s grafickou kartou Intel. Když už jsem si konečně vybral notebook, který by měl fungovat s Linuxem, zjistil jsem, že problémy jsou vyřešeny až po dvou měsících. Ale uživatelé hlásí, že Ubuntu sice bootuje, ale monitor zůstává černý – bug, který ukazuje na nedostatky. Protože je Linux zadarmo, bugy jsou čím dál horší. Rozhodl jsem se to vzdát. Jiří X. Doležel měl pravdu, když říkal, že s Linuxem se nedá pracovat. Někteří linuxáci přecházejí na MacOS X a pak se diví, že už se nechtějí vrátit. Ubuntu se sice snaží n...

Dne 10. prosince 2009 jsem se rozhodl pro radikální krok – přechod z Mozilla Firefox na Google Chrome. Tento přechod pro mě nebyl jednoduchý a přinutil mě zamyslet se nad tím, co mě vedlo k opuštění prohlížeče, který jsem používal tak dlouho, a co jsem našel v jeho náhradě, Google Chrome. Mozilla Firefox, kdysi můj nejoblíbenější prohlížeč, mě začal poslední dobou značně zklamávat. Jeho neustálé zatěžování CPU, pomalé reakce a potřeba pravidelných reinstalací se staly nesnesitelnými. I když jsem měl možnost přejít na jiný prohlížeč, například Operu, nevyhovovala mi její problematická spolupráce s Google Wave. Internet Explorer pro mě nikdy nebyl volbou, a tak jsem se rozhodl dát šanci Google Chrome. První dojmy z Google Chrome Před nějakou dobou jsem Google Chrome vyzkoušel, když byla vydána jeho první verze. Ačkoli mě zaujala rychlost a jednoduchost tohoto prohlížeče, chyběl mi v něm bohatý výběr vzhledů a pluginů, které jsem byl zvyklý používat ve Firefoxu. Proto jsem se k němu tehdy...

V minulém článku jsem se věnoval starým hrám, které jsem hrával v letech 2000 až 2004. Tehdy jsem byl ve čtvrté třídě a na hodinách informatiky jsme často hrávali kultovní klasiky jako Doom II a Duke Nukem 3D. Byla to doba, kdy jsme ještě měli ve škole počítače s operačním systémem Windows 98, a výkonnostně se tyto stroje pyšnily 256 MB RAM – což bylo na tehdejší dobu slušné. Tyto hry byly pro nás výzvou a způsobem, jak si zkrátit dlouhé školní dny. Ale jak čas plynul, tyto staré hry upadly v zapomnění... nebo ne? Jak to začalo Rok 2009 mi přinesl silnou nostalgii a chuť vrátit se k těmto starým hrám. Když jsem se rozhodl znovu vyzkoušet Doom II, zjistil jsem, že na mém notebooku s Windows Vista hra nefunguje. Byl jsem zklamaný, protože hra házela chyby a odmítala se spustit. Začal jsem tedy hledat řešení a narazil jsem na něco, co změnilo můj pohled na hraní starých her na moderním hardwaru – emulátor DOSBox. Objev DOSBoxu Při hledání na internetu jsem narazil na článek o DOSBoxu na W...

Možná jsem jeden z mála, ale vážně si myslím, že staré hry mají své kouzlo, které nové tituly zkrátka nemohou nahradit. A přestože je herní průmysl zaměřený na neustálé inovace a grafiku blízkou realitě, já se stále vracím k těm starším, jednodušším hrám. Ale proč vlastně nehraji nové hry? Kouzlo starých her Staré hry mě přitahují svou jednoduchostí a zároveň výzvou. Tyto hry jsou náročné, ale zároveň zábavné. Pamatuji si, jak jsem ve škole seděl, nudil se a myšlenky mi zalétly zpět do minulosti, kdy jsem hrával tituly jako Kóta 236 – 3D střílečka, kde hrajete za vojáka-mravence. To mě přimělo zapnout svůj starý notebook, prohrabat se starými složkami a konečně jsem našel název té hry, na kterou jsem tak dlouho vzpomínal. A co víc, dokázal jsem ji rozběhnout na Windows Vista, i když jsem měl pouze integrovanou grafickou kartu. Byl jsem překvapen, jak hladce hra běžela. Na Kótě 236 jsem si znovu uvědomil, proč mě staré hry tolik baví. Staré hry mají své kouzlo, nejsou jenom o grafice, a...

Přemýšlel jsem, zda investovat peníze do obyčejného notebooku nebo PC s Linuxem. Došlo však k rozhodnutí, které možná překvapí – proč bych si měl koupit tak drahý MacBook Pro za 30 tisíc korun? Zbláznil jsem se? Možná se opravdu chystám koupit MacBook Pro. Jak to začalo... Už je to skoro rok, co jsem začal šetřit peníze. Dostával jsem výplaty ze školy, dvě výplaty každé dva měsíce, a taky občasné příspěvky od rodičů. Na nový PC jsem měl našetřeno asi 8 000 Kč, což mi otevřelo možnosti pořídit si něco zajímavého, jako například esoSimplix za 6 699 Kč. To byla lákavá nabídka. Nejvíc jsem přemýšlel o notebooku od MSI s Linuxem, ale stále mě trápily obavy ohledně kompatibility ovladače Vodafone Mobile Connect K3520. I když Linux tento modem podporuje, potřeboval bych zprovozněný internet přes ADSL, Wi-Fi nebo kabelovku (LAN/ethernet). Bohužel mám jen USB modem, a to mi situaci komplikovalo. Řešení by bylo jednoduché – zajít ke kamarádovi, který má rychlý internet, a zkusit to tam. Těch 6 6...

Rok 2009 se ukázal jako zlomový pro český trh mobilních operátorů. Zatímco většina Evropy už dávno využívá výhod 3G sítě, u nás se na tuto technologii stále čeká. O2 a Vodafone jsou nyní těmi, kdo se snaží dohnat ztrátu a začít poskytovat moderní mobilní připojení. Pojďme se podívat, jak na tom vlastně jsou a co od nich můžeme očekávat. O2 a Vodafone: Kdo z nich se dočká dřív? O2 už nějakou dobu pracuje na rozšiřování své 3G sítě. V několika českých městech, včetně Plzně, je pokrytí už docela slušné, i když okolí města stále trpí slabým signálem a setrvává na zastaralém GPRS. To je technologie, která byla revoluční před lety, ale dnes je jasné, že už nestačí na potřeby moderních uživatelů. EDGE, což je pokročilejší verze GPRS, kterou O2 nabízí, je sice rychlejší, ale stále to není ono. Vodafone na tom byl dlouhou dobu ještě hůř. Zatímco ostatní evropské země se chlubily plným pokrytím 3G, v České republice to vypadalo, že se Vodafone do této technologie nijak nehrne. Přesto, v polovině...

Po roce 2000 začínají problémy spojené s regulací internetu. Evropská unie odmítla stahování nelegálních filmů a dalšího obsahu, což navrhoval tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Tento návrh mě přiměl uvědomit si, jak důležité je zachovat svobodu na internetu. A nyní ve Francii prošel zákon, který říká: „Stáhneš třikrát nelegálně a dost!“ Pokud se to stane, zablokují vám IP adresu na rok. To je podle mě nesmysl. U nás v Česku je zákon mnohem rozumnější – stahovat pro vlastní potřebu je legální, ale pokud to začnete prodávat nebo vyměňovat, pak můžete skončit ve vězení. Myslím, že tento přístup je správný. Firmy mají dost peněz a neměly by kvůli tomu zkrachovat, ale zároveň by neměly omezovat svobodu na internetu. Dárek pro Sarkozyho... Doufám, že Sarkozy z tohoto obrázku bude mít ohromnou radost. Nechápu, proč se celý rok zabývá otázkou stahování. Ať si ve Francii dělají, co chtějí, ale my máme své vlastní zákony a nepotřebujeme, aby nám někdo zvenčí diktoval, co můžeme a n...

Twitter. Pro někoho jen další sociální síť, pro jiné klíčový nástroj, který zásadně mění způsob, jakým komunikujeme a sdílíme informace. Od svého vzniku v roce 2006 se Twitter rozrostl v globální fenomén, který si získal miliony uživatelů po celém světě. Používají ho jak běžní lidé, tak i významné osobnosti jako Barack Obama nebo herec Ashton Kutcher. Ale co přesně Twitter je, a proč je dnes tak důležitý? Twitter: Nástroj pro krizové situace a každodenní život New York - Twitter, projekt založený v roce 2006, se za pouhé tři roky stal nezbytnou součástí digitálního světa. Jeho zakladatelé, mezi nimiž vyniká Biz Stone, si možná zpočátku neuvědomovali, jaký vliv jejich nápad bude mít. Jednou z věcí, která Stonea brzy překvapila, bylo, jak rychle se Twitter stal důležitým nástrojem během přírodních katastrof. V roce 2007, během ničivých požárů v Kalifornii, hráli hasiči klíčovou roli při záchraně životů a majetku. Každý den využívali Twitter k tomu, aby informovali veřejnost o nebezpečích...

V poslední době se zdá, že svět počítačů a herních konzolí zažívá renesanci zájmu o staré technologie. Jako dlouholetý fanoušek starých počítačů a konzolí se nemohu ubránit pocitu nostalgie, když vidím, jak se Amiga a Atari znovu dostávají do povědomí. Přestože dnešní technologie nabízí neuvěřitelně výkonné stroje s ohromující grafikou, něco z toho kouzla starých dob se vytratilo. Nové verze Windows se mění jen málo, Linux si stále drží své místo, ale inovace jsou spíše pod kapotou než na povrchu, a MacOS X, byť moderní a funkční, nezapře svůj unixový základ. Ale co tedy tyto legendy z minulosti? Je tu důvod k jejich oživení, nebo jde jen o nostalgické vzpomínky?  Amiga: Příběh vzestupu a pádu Příběh Amigy začíná v roce 1982, kdy Jay Miner a jeho tým založili společnost Amiga Corporation. Původně známá jako Hi-Toro, firma se soustředila na vývoj výkonných čipů a nakonec se stala jedním z průkopníků v oblasti domácích počítačů. Amiga byla navržena jako vysoce výkonný multimediální s...

Mám pro zákazníky UPC dobrou zprávu. Tedy, alespoň pro nové zákazníky. Od 1. ledna 2009 se totiž dočkáme zrychlení internetu, ale stávající zákazníci si na toto zlepšení budou muset počkat o něco déle. Mně to přijde trošku nefér, ale co se dá dělat – snad to vydržíme. Nabídka UPC je každopádně podstatně lepší než u O2. I když jak kabelovka, tak ADSL mají své výhody i nevýhody, já osobně zatím zůstávám věrný UPC. Musím uznat, že krok směrem ke zrychlení internetu je od nich pěkný tah, ačkoliv jsem se bál, že se do toho nepustí. O2 se sice snaží držet krok, ale UPC teď rozhodně vede. Nové rychlosti pro stávající zákazníky: Tarif                          | Cena (měsíčně)           | Rychlost dosud           | Rychlost nově | Starter                       | 490 Kč       ...