Dráček bloguje: Herní retrospektivy a vize

Pamatuju si to jako dnes. Psal se rok 2006, seděl jsem u svého starého počítače s Windows XP a poprvé jsem zkoušel spustit Linux z live CD. Byla to česká distribuce Slax a já tehdy nevěřil vlastním očím. Systém se rozběhl z CD bez instalace, načetl grafické prostředí a dokonce jsem se přes Kopete připojil na ICQ. Pro patnáctiletého kluka, který do té doby znal jen Windows, to byl naprosto magický zážitek. První dotek s tím, že si systém můžeš přizpůsobit. Že máš věci pod kontrolou. A tahle fascinace mi zůstala. I když dnes používám macOS, ten pocit „moci pod kapotou“ hledám dál. A právě díky Homebrew jsem ho našel znovu. Co je vlastně Homebrew? Homebrew je open-source správce balíčků pro macOS (a dnes už i Linux), který umožňuje jednoduše instalovat software a nástroje, které nejsou běžně součástí systému. V praxi to znamená, že pomocí jednoho příkazu v terminálu si můžeš stáhnout a nainstalovat utility jako wget, htop, git, node, python, ffmpeg a stovky dalších. Bez klikání, bez hledá...

Časopis Level je fenoménem české herní scény už neuvěřitelných 30 let. Od svého vzniku v roce 1995 prošel mnoha změnami, krizemi i triumfy, které formovaly jeho současnou podobu. Pro mě osobně je Level srdeční záležitostí. Provázel mě od chvíle, kdy jsem jako kluk poprvé držel jeho číslo v ruce, až do dnešních dnů. Pojďme si společně připomenout jeho historii, klíčové momenty a jeho význam pro české hráče. Moje první setkání s Levelem Můj první časopis Level jsem držel v ruce v roce 2004. Bylo mi kolem třinácti let a v té době byl internet sice dostupný, ale ne všude a ne vždy. Herní časopisy měly obrovskou váhu, protože přinášely nejen recenze, ale i návody, novinky a někdy i plné hry na CD či DVD. Pamatuji si, jak jsem hltal každou stránku, fascinován nejen recenzemi her, ale i obsáhlými tématy a rozhovory s vývojáři. Střídavě jsem si kupoval i časopis Doupě, ale Level měl pro mě vždy něco navíc. Byla to kombinace skvělého psaní, kvalitních recenzí a samozřejmě příloh, které mě dokáz...

Moje cesta k macOS nebyla přímá. Na začátku to bylo spíš o zvědavosti. Fascinovala mě historie počítačů, a když jsem se poprvé dozvěděl o Unixu, měl jsem pocit, že jsem objevil něco hlubšího než jen operační systém. Bylo to, jako kdybych narazil na základní kámen moderní technologie. Nejvíc mě zaujal příběh Kennetha Thompsona a Dennise Ritchieho, kteří v Bellových laboratořích položili základy Unixu. Z jednoduchého experimentu vznikl systém, který změnil svět. Na tohle období rád vzpomínám. Četl jsem o tom, jak Unix vznikl z potřeby vytvořit něco jednoduchého a elegantního, co by vývojářům umožnilo pracovat efektivněji. Principy, jako modularita a jednoduchost, mě fascinovaly. Bylo to něco jiného než běžné “klikací” systémy, které jsem znal. Unix mi připadal jako zenový mistr mezi operačními systémy – klidný, precizní a nekomplikovaný. Unix mě přirozeně dovedl k Linuxu. Zkoušel jsem různé distribuce a líbilo se mi, jak si člověk mohl všechno přizpůsobit. Bylo to super období – hledal j...

Když se podívám zpátky na svět softwaru a her, které formovaly mou generaci, napadne mě jedno slovo – abandonware. Na první pohled to zní jako něco smutného, co bylo opuštěno a už nemá místo v dnešní době. Ale když si člověk dá tu práci a ponoří se do hlubin tohohle digitálního světa, zjistí, že abandonware je něco mnohem většího. Je to brána do minulosti. Brána, kterou můžeme otevřít, abychom si připomněli, kde to všechno začalo. Co je abandonware a proč by nás měl zajímat... Abandonware zahrnuje hry, programy a software, které kdysi byly na vrcholu slávy, ale čas je smetl pod koberec. Autoři je už neaktualizují, prodejci je přestali nabízet a z právního hlediska často ani nevíme, kdo je jejich vlastníkem. Přesto ale stále existují a žijí svým způsobem dál. Na emulátorech, ve sbírkách nadšenců nebo na starých počítačích, které někdo oprášil po letech ve sklepě. Když si na to vzpomenu, tak moje první setkání s abandonware bylo někdy v roce 2008. Tehdy jsem přes DOSBox zprovoznil svůj p...

Když se řekne Doom, okamžitě se mi vybaví vzpomínky na základní školu. Byla to hra, která mě a mé kamarády zcela pohltila, přestože nám tehdy ještě nebylo ani osmnáct. Hráli jsme tajně po škole, kdykoliv jsme měli možnost se dostat k počítači s Windows 98 a DOSem. Snažili jsme se co nejvíce ponořit do temného a fascinujícího světa, který pro nás Doom představoval. Seděli jsme u starých CRT monitorů, klávesnice pod rukama a myš připravená na každé nečekané nebezpečí, které na nás ve hře čekalo. Vzrušení, které jsme cítili při objevování nových úrovní, bylo obrovské. Doom nebyl jen hra; byl to náš únik do jiného světa. Světa plného démonů, napětí a nekonečných výzev. Přestože hra byla plná násilí a děsu, měla v sobě něco, co nás naprosto pohltilo. Každá úspěšně zvládnutá úroveň byla pro nás malým vítězstvím. Tato hra se pro mě stala symbolem toho, jak může videoherní zážitek zcela změnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Příběh názvu Doom Možná vás překvapí, že název Doom nevznikl ná...

Pamatuji si, když jsem se poprvé začal zajímat o Atari Jaguar v roce 2009. Do té doby jsem o této konzoli mnoho nevěděl. Všechno začalo, když jsem narazil na anglickou Wikipedii a začal jsem si postupně zjišťovat víc. Tehdy jsem používal notebook EI System s Windows Vista, na kterém jsem dokázal rozjet emulátory, a konečně si zahrát hry jako Rayman, Doom, Wolfenstein 3D a Super Burnout. Ani jsem netušil, jaký dojem na mě tato konzole udělá, když jsem ji konečně objevil prostřednictvím emulace. Vývoj Atari Jaguar: Velké ambice s nejasnou budoucností Atari Jaguar byla konzole, která se dostala na trh v roce 1993 a byla výsledkem ambiciózního projektu společnosti Atari. Atari se v té době nacházelo v těžké situaci. Po úspěších konzolí jako Atari 2600 firma čelila tvrdé konkurenci ze strany společností jako Nintendo a SEGA. V devadesátých letech se Atari rozhodlo vsadit na technologii, která by výrazně předběhla konkurenci. Výsledkem byl Atari Jaguar, který se chlubil titulem „první 64bito...

Xbox 360 je pro mnoho hráčů dodnes ikonickou konzolí, která zanechala nezapomenutelný otisk v herním průmyslu. Když jsem se na ni začal zaměřovat, uvědomil jsem si, jak hluboko se zapsala do historie a proč její následovníci, jako Xbox One nebo Series X, již nedokázali zopakovat její úspěch. Xbox 360: Revoluční konzole Když Xbox 360 v roce 2005 dorazil na trh, přinesl s sebou něco zcela nového a jedinečného. Microsoft se poučil z chyb původního Xboxu a s Xboxem 360 vsadil na silnou herní knihovnu, online služby a technické inovace, které nastavily nové standardy pro herní průmysl. Hry jako Halo 3, Gears of War, Mass Effect a Elder Scrolls: Oblivion patří dodnes mezi legendy, které hráčům poskytly nezapomenutelné zážitky. Jedním z klíčových prvků úspěchu Xboxu 360 byla služba Xbox Live. Byla to jedna z prvních platforem, která opravdu popularizovala online hraní na konzolích, a to i přesto, že hráči museli platit roční poplatek. Xbox Live přinesl nejen multiplayerové zážitky, ale také s...

Pokud milujete postapokalyptické hry stejně jako já, „The Last of Us Remastered“ by pro vás mělo být povinnou zastávkou. Tato hra vás přenese do světa, kde je lidstvo sraženo na kolena brutální epidemií, a kde přežití není nikdy jisté. Příběh se odehrává v temné verzi Ameriky, kde se rozšířila parazitní houba zvaná Cordyceps. Tato houba napadá mozek lidí, přeměňuje je na krvelačné bestie bez jakéhokoliv náznaku lidství. Celá civilizace se zhroutila a to, co zbylo, je zničeno chaosem, kde každá chyba může znamenat smrt. A právě zde začíná příběh hlavního hrdiny, Joela.  Osudná noc a konec starého světa Hra nás na začátku vrhá do života Joela, muže ve středním věku, který žije se svou dcerou Sarah. Co zpočátku vypadá jako klidný večer, se rychle změní v noční můru. V tomto okamžiku hráč ovládá Sarah, a skrze její oči sleduje, jak se jejich svět hroutí. Zprávy v televizi začnou oznamovat podivné útoky v okolí, a na scénu přichází její otec Joel. O chvíli později soused vtrhne do jejic...

Vzpomínáte si na dobu, kdy jsme seděli před obrazovkami starých počítačů, naslouchali zvuku startujícího DOSu a spouštěli naše oblíbené hry jako DOOM, Prince of Persia nebo Wolfenstein 3D? Byla to doba, kdy hry nebyly jen o grafice a efektech, ale o čistém herním zážitku. A právě pro všechny, kteří chtějí znovu prožít tyto zlaté časy, je zde Boxer – emulátor DOSu, který přináší klasické hry na moderní macOS platformu s přehledem a jednoduchostí. Co je Boxer a proč je tak unikátní? Boxer je emulátor postavený na základech populárního DOSBoxu, avšak s jedním zásadním rozdílem – poskytuje uživatelsky přívětivé grafické rozhraní, které dokáže přenést nostalgii hraní starých DOS her do moderního světa bez nutnosti přemýšlet nad technickými detaily. Tam, kde DOSBox vyžaduje znalost příkazového řádku a určitou úroveň technických dovedností, přichází Boxer s přehledným rozhraním, které umožňuje uživatelům spustit hru snadno, jako by právě rozbalili krabici s novou hrou a vložili ji do disketov...